Type Here to Get Search Results !

Na skok do srbského Bělehradu III.

17.11.2017 Srbsko

Ráno se probouzíme docela brzy, ale to neznamená, že brzy vyrazíme. Vlak nám jede až v deset večer a včera jsme více či méně stihli vše zajímavé, tak dnes nemáme kde spěchat a využíváme toho, že hostel má check out až v 11. Toho plně využíváme. Jediné co bylo blbé, že jsme byli na celém hostelu sami, takže se čekalo jen na to až vypadneme. A my dnes opravdu nespěchali.

Ondra cestuje - Srbsko, Bělehrad
Noční Bělehrad


První bod programu bylo Titovo mauzoleum a Jugoslávské muzeu, které bylo mimo centrum města a vedla k němu asi hodinová procházka. Času máme dost, neprší a zatím není ani moc zima, tak vyrážíme. Cestou nafotíme pár zajímavostí, z nichž asi největší je centrální nemocnice, která vypadala v dost zuboženém stavu. Rozhodně to bylo místo, kde bych ošetřovaný být nechtěl.






Bělehrad - cestou k Jugoslávskému muzeu





Bělehrad - Centrální nemocnice (foto Žanet/Darkmoond)


Zajímavostí číslo dvě bylo vlakové nádraží Beograd Centar (Bělehrad Centrum), které asi mělo vypadat, jako ty západní s obchodním centrem, ale jaksi se zaseklo do fáze věčné rozestavenosti.


Bělehrad - Nádraží Beograd Centar


Když dorazíme k muzeu, tak hned po tom co odeženeme prodavače odznaků a suvenýrů s Titem, zjišťujeme, že Mauzoleum se součástí muzea a že se k němu jen tak nedostaneme. Protože ono Mauzoleum je jen nějaká květinová síň, tak nemá cenu si kvůli tomu kupovat vstupenky do celého muzea a vracíme se zpět.


Bělehrad - Jugoslávské muzeum



Bělehrad - Výhled na město od Jugoslávského muzea


Když se vracíme zpět, tak v dáli zahlédneme kostel sv. Sávy, kde se stočíme, protože jednak není daleko, ale hlavně před ním byl stánek s nejlevnějšíma suvenýry co jsme zde viděli.


Bělehrad - Chrám sv. Sávy v dáli



Bělehrad - Chrám sv. Sávy (foto Žanet/Darkmoond)


Po nákupu se vracíme zpět ulicemi Bulvar Osvobodjenja a Nemanjina k ulici Gavrila Principa, kde si u hladového okna dáme k obědu Plejskavicu a odpočineme si v místním parku. Tento stánek je levný, jídlo v něm chutné a asi i oblíbené migranty, uvízlými v Srbsku, protože přesto že osádka hodně připomíná Srby, tak s nimi obsluha mluví anglicky a přestože jsou opálenější, tak Italsky taky nemluví.


Bělehrad - Křižovatka ulic Bulvar Osvobodjenja a Nemanjina



Bělehrad - Výkladní skříň jedné z mnoha pekáren (foto Žanet/Darkmoond)



Bělehrad - Pekara na ulici Nemanjina


Po obědě se potřebujeme trochu zahřát, protože se ochladilo. Venku už jsme nějakých 5 hodin a sezením v parku jsem trochu prochladli, proto padá rozhodnutí, zajít si na záchod a ohřát se v nákupním centru na ulici Kněza Michajla. Cestou se ještě zastavíme v naši pekárně na další crosainty a využijeme toho, že je zde pultík, kde je možno nákup hned sníst a taky je zde teplo. Takže si zde tak 10 minut pobudeme. Po svačině se vydáme do obchodního domu, kde je přetopeno a za pár minut jsme vyhřátí, takže můžeme pokračovat do Nového Bělehradu aniž bychom se tady zdržovali procházením obchodů.


Bělehrad - Ulice Kněza Michajla (foto Žanet/Darkmoond)





Bělehrad - Cestou do Nového Bělehradu



Výhled na Bělehrad z Brankova mostu (foto Žanet/Darkmoond)


Nový Bělehrad je situován na levém břehu Sávy a je zde jasně vidět, že je tato část města nedávno postavená, neboť se tu nachází jen nové a moderní budovy a trochu tak připomíná kazašskou Astanu.






Bělehrad - Nový Bělehrad



Bělehrad - Kostel sv. Simeona





Bělehrad - Srbský Palác



Bělehrad - Nový Bělehrad


My máme namířenoe k věži Genex, která měla údajně připomínat televizní vysílač z Lysé hory a který vypadal dle fotky níže.


Bělehrad - Věž Genex (foto Žanet/Darkmoond)


Ono nám bylo divné, že nikde nevidíme žádnou věž, ale byla mlha, tak tím jsme si to trochu vysvětlovali. Nicméně je šest hodin ještě nemáme nakoupené jedlé suvenýry a neochutnali jsme Baklavu (místní zákusek z lístového těsta plněný ořechy), takže se vracíme osvětleným Novým Bělehradem do historického centra.


Nový Bělehrad - Chrám sv. Dimitriho





Nový Bělehrad - Kombank aréna



Nový Bělehrad - Brankův most (foto Žanet/Darkmoond)



Nový Bělehrad - Noční město z Brankova mostu (foto Žanet/Darkmoond)


Jelikož máme hodně i málo peněz současně a nevíme na kolik nás Baklava výjde, tak se zkoušíme ptát v kavárnách, jestli berou platební karty. Mimo ulici Kněza Michajla jsme byli neúspěšní. Jedině tam ji měli v nabídce a brali karty. Kartu jsme nakonec stejně nevyužili, protože nákup v místním nákupním centru jsme měli tak veliký, že musela zasáhnout. Milým překvapením bylo to, že i zde uměla pokladní anglicky. Máme nakoupeno, ale už máme jen asi hodinu a půl do odjezdu vlaku. Takže rychle na Baklavu. V kavárně, kde to měli velkým písmem napsané na tabuli, že ji mají, tak neměli, takže jsme si dali čaj a kafe a zvolili jsme variantu Baklavy v naši pekárně. Prodavačka už se musela smát, protože jsme zde byli dnes již po třetí, kupujeme Baklavu a pokračujeme na nádraží. Máme ještě trochu času, tak je potřeba vzít si na cestu Plejskavicu. Tentokrát volím jiný podnik, protože ten můj je trochu dál a nechceme se hnát. Poté už jdeme rychlejším krokem na nádraží. Uděláme poslední fotku a jdeme do vlaku, který už je zde přistavený.

Dnes sedíme ve vagónu, který má naše místa k sezení, ale na druhou stranu není tak pohodlný jako ten minulý. O minutu dříve (ano dříve) vyjíždíme a dáváme se s poloprázdným vlakem, který se v Novem Sadu ještě více vyprázdní, na cestu do Budapešti. Cesta nebyla nijak extra zajímavá. Jen srbští celníci všem vybrali pasy a šli je někde kontrolovat. Zvláštní, že cestou do Srbska jím to bylo jedno. Ti maďarští dnes nikoho nevynášeli, ale chodili tu se stoličkou prohledávali otvory ve stropu vagónu a prohmatávali sedačky plus náhodně kontrolovali batohy. Po kontrole využívám toho že je zde hodně volných dvou sedadel a jedno z nich celé zabírám. Do Budapešti přijíždíme díky hraniční kontrole s tři-čtvrtě hodinovým zpožděním. Což úplně nevadí protože už se alespoň rozednívá a nebudeme zde muset chodit po tmě. V Budapešti máme 3 hodiny čas než nám pojede z Nepligetu autobus do Brna. Na nádraží posnídáme a Rákócziho ulicí se vydáváme do centra, které si chceme prohlédnout, protože zde Žanet ještě nebyla. Nicméně čas a střeva nás tlačí takže dojdeme jenom k mostu a vracíme se na metro s jednou akutní zastávkou ve Starbucksu.


Budapešť- Typický pohled (foto Žanet/Darkmoond)





















Budapešť (foto Žanet/Darkmoond)


Dnes máme navíc smůlu v tom, že linka metra M3 je v rekonstrukci a jezdí jen náhradní autobusy. Navíc jsme ani nestihli tu historickou M1. Jedeme tedy metro busem na nádraží Nepliget, kde nasedáme na autobus společnosti Eurolines, který nás odveze do Brna a je znatelně plnější než při cestě sem. V Brně se rozdělíme, protože Žanet pokračuje do Ostravy a já vlakem do Mladé Boleslavi.


Náklady:

Jízdenka Praha - Budapešť (Eurolines) 500 Kč
Zpáteční Budapešť - Bělehrad vč. místenek (Beograd spezial) 1662 Kč
Hostel M - 1 noc pokoj pro 2 osoby 21,2 Euro
Jízdenka Budapešť - Brno(Eurolines) 332 Kč




Užitečné odkazy:

Stránky autobusové společnosti Eurolines
Stránky Maďarských železnic
Praktické cestovatelské informace na mundo.cz



Post a Comment

0 Comments
* Please Don't Spam Here. All the Comments are Reviewed by Admin.

Below Post Ad



Add sense