5. den - Osvětim

1.10.2016 - Polsko

Závěrečný den bude ve znamení města, které nelichotivě proslavili Němci za druhé světové války a to Osvětim a její koncentrační tábor.

Vstávat musím včasně a to i přesto, že prohlídku v Osvětimi mám objednanou až na 13:00 (objednáno on-line přes oficiální stránky). Důvod mého včasného stávání je, ale ten, že se tam chci přepravit po železnici a i přes to, že jede ještě jeden vlak později, tak jedu dříve abych měl dostatečnou rezervu v případě zpoždění. Snídani odkládám až do vlaku a potichu se vykrádám ze spícího pokoje a vydávám se směrem na hlavní nádraží. Zde při koupi lístku bořím jeden mýtus, že na dvě soukromé polské železniční společnosti potřebuji dvě různé jízdenky (přímý vlak z hlavního nádraží nejede přímo a je potřeba jednoho přestupu). V Polsku má totiž každé knížectví svou soukromou regionální železniční společnost, které si údajně navzájem neuznávají jízdenky. V mém případě to neplatilo, a tak nasedám do stejného vlaku jako včera při cestě do Weliczky a jedu jednu zastávku do stanice Krakow-Plaszow, ze které pak pokračuji do Osvětimi. Menší drama nastane, když před odjezdem staniční rozhlas nahlásí, že vlak přijede na jiné nástupiště než bylo na světelné tabuli. Když se dá celý čekající dav do pohybu, tak pracovníci, železnice, kteří stojí opodál vše uvedou na správnou míru se slovy, že se asi spletl. Po chvilce už postarší elektrická jednotka skutečně přijede na nástupiště, na kterém ji všichni již netrpělivě očekáváme. Nutno dodat, že za celou doby návštěvy Polska jedu poprvé, takto historickou soupravou, která navíc jede po dost zastaralé trati. Když po dvou hodinách jízdy, vystupuji na místě, tak zjišťuji, že ten dav co se mnou čekal v Krakově vystoupil někde po cestě a do cílové stanice jsem přijeli jenom dva cestující.

Elektrická jednotka EN71-028 ve stanici Osvětim

Z nádraží si jdu nejdříve ověřit, že odjezd mého zpátečního vlaku platí a poté se jdu podívat na mapu před nádražní budovou, abych věděl kam mám jít. Trochu mě udiví fakt, že koncentrační tábory jsou zde dva. Jeden přímo v Osvětimi (Auschwitz I) a druhý v obci Březinka vedle Osvětimi (Auschwitz II). Vždy jsem si myslel, že Osvětim je ten tábor v Březince. Problém je, že na mé vstupence není napsáno, kde prohlídka začíná. A tak se vydám pěšky nejprve do Březinky, protože po cestě k ní je i odbočka na tzv. „Judenrampe“, kde vězňově vystupovali, před tím, než byly koleje protaženy až do tábora. Z „Judenrampe“ už je tábor vidět a polní cestou (možná tou samou co musely jít oběti tábora) dojdu podél kolejí až k branám tábora.

Koncentrační tábor Auschwitz II - Březinka

Zde mě skutečnost, že zde nejsou turnikety a dovnitř můžete vojně vejít, vede k domněnce, že zde prohlídka začínat nebude. Jdu si to raději ověřit do prodejny suvenýru, kde mi dávají za pravdu a já se tak musím přesunout k druhému táboru. Mezi oběma tábory jezdí co 10 minut autobus, který je zadarmo. Já mám ovšem ještě hodně času a navíc je pěkné sluneční počasí, tak proč se neprojít pěšky. Když dojdu na správné místo mám ještě stále více než hodinu a půl času. Nejdříve omrknu situaci jak to tady chodí a pak se vydám do centra města dát si něco k jídlu. Asi patnáct minut před začátkem exkurze se jdu nechat „odbavit“. Po předložení vstupenky totiž projdete prohlídkou jako na letišti, kdy musíte projít bezpečnostním rámem a nechat se dodatečně oskenovt pracovníkem ostrahy. Potom je potřeba dojít k výdejnímu pultu, kde obdržíte naslouchátko, aby bylo průvodce dobře slyšet. Potom projdete ještě jedním turniketem a ocitnete se před branami tábora Auschwitz I, kde už společně s větší skupinkou anglicky mluvících turistů čekáme na naši průvodkyni, které nakonec přijdou dvě a rozdělí si nás do dvou skupin.

Před bránou do koncentračního tábora Auschwitz I

Před tím než průvodkyně dorazí si uvědomím, že asi nemám mobil. Při rychlém prohledání kapes a batohu (při průchodu rámem jsem musel vytáhnout z kapes všechny věci) doufám, že je zahrabaný někde hlouběji a znervózněn touto skutečností začínám exkurzi. Pozn. Focení je povoleno bez zvláštního povoleni. Nesmí se ovšem fotit s bleskem a v určitých místech jako byla věznice, popraviště či expozice s ostatky obětí.

Koncentrační tábor Auschwitz I - použité plechovky cyklonu B










Koncentrační tábor Auschwitz I - krematorium

Exkurze trvá asi 2 hodiny. Poté vyjdeme ven z Auschwitz I, kde je nám sdělen čas odjezdu autobusu, ve kterém bychom měli sedět pokud chceme pokračovat v exkurzi Auschwitzu II. Já ovšem nejdříve prohledám kompletně batoh, zda tam ten mobil mám či nikoliv. Když jsem neúspěšný, nezbývá než se zeptat u vstupu zda tam není. Nakonec se ukáže, že při kontrole jsem ho nechal v krabici a pracovníci ochranku mi ho bez okolků vracejí. O dost klidnější jdu na autobus, který mě převeze do druhé části prohlídky. Zde nás průvodkyně zavede na místa, kde vězňové vystupovali z vlaku, k pomníku holokaustu, pozůstatkům plynové komory a do několika baráku, které byly otevřeny veřejnosti, a které zde ještě zbyly.

Koncentrační tábor Auschwitz II Březinka - Výstupní plocha




Koncentrační tábor Auschwitz II Březinka - Pozůstatek jedné ze čtyř plynových komor


Koncentrační tábor Auschwitz II Březinka - baráky ženské sekce tábora postavené z materiálu bývalych vesnic, které musely ustoupit táboru


Koncentrační tábor Auschwitz II Březinka - interier jednoho z baráku


Koncentrační tábor Auschwitz II Březinka - interier jednoho z baráku

Tato prohlídka zabere asi ještě něco přes hodinu, kdy po rozchodu máme možnost se ještě dle libosti projít po táboře. Mě ovšem začíná tlačit pomalu čas, a tak už toho mnoho, kromě prohlídky dřevěného baráku, ve kterém jsme nebyli, nestihnu.

Koncentrační tábor Auschwitz II Březinka - dřevěné baráky mužské sekce tábora


Koncentrační tábor Auschwitz II Březinka - interier jednoho z baráku

Čas mě tlačí proto, že už se jednak blíží čas odjezdu vlaku, nicméně jsem objevil, že přímo z Auschwitz I odjíždí každou cca. půhodinu autobus do Krakova, a tak chci mít dostatečnou rezervu, kdyby s tímto způsobem přepravy nastaly nějaké komplikace a já tak musel rychle běžet na vlak. Komplikace žádná nenastala a já se tak za 14 Zl. vezu přímo do Krakova. Největším benefitem autobusu je časová úspora, kdy místo 2,5 hodin jízdy vlakem jede autobus jen něco přes hodinu a jelikož já už si cestu vlakem na této trase dle plánu užil, tak volím tuto pohodlnější a hlavně rychlejší variantu. Když dorazím do Krakova jdu rovnou do historického centra, kde jsem včera objevil jídelnu ??, kterou chci dneska vyzkoušet. V ní si dám poprvé Žurek (polská tradiční polévka) a jako druhé „Kluski slaskie“ (mazlavé knedlíčky s omáčkou dle výběru). Já si dle náhodné výběru vybral omáčku hřibovou a přestože hřiby nemusím, tak jsem si na jídle pochutnal. Po večeři se vracím zpět na nádraží, abych nakoupil jídlo na snídani. Takto jsem to volil proto, že jsem měl sebou jen malý batoh a do centra se mi tyhle věci tahat v rukách nechtěly. Tento celodenní program jsem zakončil návratem kolem deváté hodiny na hostel a po přípravě batohu na návrat zpět do ČR beru postel útokem.

2.10.2016 - Návrat

Vstávám před devátou a v pokoji je ještě mrtvo. Opět se v tichosti vykrádám ven, abych se nasnídal. V kuchyni to ovšem žije, protože jeden z kamarádů majitele hostelu slaví narozeniny, čímž zapojí do oslav i mě a obdarují mě kouskem dortu. Z jazyka v jakém konverzuji soudím, že všichni včetně majitele jsou Ukrajinci. Do konverzace se s nimi nepouštím protože nemám moc času a tak si po snídani a hygieně dojdu na pokoj pro věci a po rozloučení se s majitel odcházím na nádraží. Polsko nebudu opouštět po železnici, nýbrž využiji služeb Leo expresu, kterým se nechám přepravit do Bohumína a z něj pak budu vlakem pokračovat až do Mladé Boleslavi. Když dorazím na vlakové nádraží, které sousedí s tím autobusovým, tak jdu nejprve utratit poslední Zloté, za jedlé suvenýry, svačinu na cestu a vzorek Zubrovky (Polská vodka), poté se přesouvám a autobusové nádraží a u veliké světelné tabule čekám až se objeví číslo nástupiště mého autobusu. Když už se na tabuli, objevují autobusy s pozdějším časem odjezdu, než je u mého autobusu, tak utíkám na informace se zeptat co se děje. Než tam ovšem dojdu, tak kolem mě projede černý autobus, který zajíždí ke svému stanovišti a jak tak obratem měním směr. Pak už se poloprázdným autobusem bez nějakých komplikací přesouvám do Bohumína, kde přijíždíme na čas. A odtud už mi zbývá jen cesta do Mladé Bolesavi.

Závěr

Polsko je moderní země s kvalitní infrastrukturou moderními službami a především krásnou přírodou na severu země a spoustou zajímavých atrakcí na jihu. A to vše za ceny srovnatelné s Českem.

Náklady:

Včasná mezinárodní jízdenka ČD Bohumín - Katovice	276 Kč
Včasná jízdenka PKP ICC Katovice - Gdyně vč. lůžkového příplatku	144,2 Zl
Jízdenka Gdyně - Wladyslawowo Port	11,7 Zl
Jízdenka Hel - Gdyně	17,1 Zl
Jízdenka Szybka Gdyně - Gdaňsk	6 Zl
World Hostel (Gdaňsk)- cena za 1 noc	46 Zl
Jízdenka Szybka Gdaňsk - Sopoty	6 Zl
Jízdenka Szybka Sopoty - Gdaňsk	4 Zl
Včasná jízdenka PKP ICC Gdaňsk - Krakov vč. lůžkového příplatku	120,4 Zl
Jízdenka Krakov - Wieliczka a zpět	6 Zl
Vstupné - solný důl Wiliczka	55 Zl
Vstupné - Továrná Oskara Šindlera	21 Zl
Lemon Tree Hostel (Krakov) - cena za 2 noci	60 Zl
Jízdenka Krakov - Osvětim	16,1 Zl
Vstupné - Koncentrační tábor Osvětim	45 Zl
Autobus - Osvětim - Krakov	14 Zl
Jízdenka Leo express - Krakov - Bohumín	259 Kč

Užitečné odkazy:

Oficiální stránky koncentračního tábora Osvětim
Stránky polské regionální železnice
Leo express