16.7.2017 USA
Jelikož máme před sebou necelých 600 mil přesunu do Yosemitu, na který máme díky rezervě dva dny, tak se můžeme pozdržet v Salt Lake city a navštívit místní zoo a bývalý olympijský stadión. Odpoledne se vydáme na cestu přes Bonevilské pláně z nichž budeme pokračovat po nekonečně rovných a prázdných silnicích v poušti uprostřed Nevady.
Zhruba někde uprostřed 21 mil dlouhého nekonečně rovného úseku silnice číslo 6 Jak jsem psal v úvodu máme čas a nic moc na práci. Tudíž se nikde neženeme. V ceně ubytování máme i snídani, kde nás čeká velmi milé překvapení v podobě nesladké položky ve formě taveného sýra. Ten si dáváme jako první. Pak tu mají na výběr z takových polo nařezaných donutů z kynutého těsta, které my jíme na sucho jako loupáky, ale pak vypozorujeme, že se musí v místě nakrojení rozdělit, dát do toustovače a posléze potřít máslem a džemem, aby byly ještě více sladké. Tohle už nezkoušíme a vracíme se na pokoj.
Dobré ráno v Salt Lake City Na pokoji se pobalíme, vrátíme klíče a na přání Nikoly se vydáváme navštívit místní zoologickou zahradu. Přestože máme navigaci, tak zmatečné ukazatele na ní způsobí, že trochu bloudíme, ale do cíle nakonec dorazíme.
Salt Lake City - Parkoviště před Hogle Zoo
Salt Lake City - Vstupní brána do Hogle Zoo Zaplatíme vstupné necelých 17 $ za osobu a vcházíme dovnitř. Uvnitř to trochu připomíná zábavný park, než zoologickou zahradu. Najdete tady kromě zvířat hodně zvířecích soch v nadživotních velikostech, cvičené slony, tuleně, komentované krmení, milión koutku pro piknik a další blbosti.
Salt Lake City - Hogle Zoo Další poznatek o Američanech. Jen zřídkakdy jsme potkali v zoo návštěvníka, co by nedržel v ruce nějaké jídlo nebo sladké pití. Celé to zabila babička se třemi vnoučaty, která táhla vozík plný jídla. Na mě to působilo jako by se vydali na týdenní výpravu, přestože místní zoo svou velikosti připomíná tu libereckou.
Salt Lake City - Vozík plný jídla
Salt Lake City - Aby by bylo ho kam zaparkovat V zoo trávíme celé dopoledne a z něj se vydáváme na olympijský stadión (Rice-Eccles Stadium). Ten taky není bez zajímavosti. V Evropě je ve zvyku vždy stavět nové monumentální stadiony hlavně kvůli dostatečné kapacitě, tady kapacitně vystačil stadión univerzitního fotbalového týmu :D.
Salt Lake City - Stojan olympijského ohně na Rice-Eccles Stadium
Salt Lake City - Olympic Cauldron Parkt Toto je poslední bod naší zastávky v Salt Lake city a vydáváme se na 600 mil dlouhý přesun do Yosemitského národního parku s tím, že kam dneska dojedeme, tam dojedeme. Najíždíme na dálnici číslo 80, vedenou skrze solné pláně s více než polovinou nádrže. Oběd řešíme z vlastních zdrojů na odpočívadle a pak na navigaci hledáme, kde jsou slavné Bonnevillské pláně, kde byl překonán pozemní rychlostní rekord. I když tak rychlostní solná silnice neleží přímo u dálnice, tak zde existuje odpočívadlo s památnou deskou, které se nachází před městem West Wendower. Po pláních se zde můžete volně projít a je tady i kohoutek pro opláchnutí bot a nohou.
Více než samotné solné pláně nás ovšem zaujme pick-up, který má na korbě přidělaný katapult :D.
Bonnevillské solné pláně - Asi jel někdo dobývat hrad Po této zastávce se vracíme na dálnici. Jenže začínáme mít drobný problém. Benzínka v nedohlednu a na ukazateli už jen dvě čárky, což je sice 80 mil, ale GPSka ukazuje k nejbližšímu místu, kde by mohlo něco být ještě 50 mil, což je v pohodě, když tam benzínka bude, ale problém nastane ve chvíli, když tam nic nebude. Nakonec s jednou čárkou na ukazateli dojíždíme k benzínce u města West Wendower, kde je ale docela drahý benzín. Rozhodneme se zariskovat a zkusit dojet více do města a zkusit to tam. Ještě dodám, že tady je místo, kde je odbočka a ukazatel na Bonevillskou dálnici, kde pravděpodobně padl onen rychlostní rekord. My kvůli nedostatku pohonných hmot tuto atrakci vynecháme a vydáváme se do města pro benzín. Levnější benzínku nakonec najdeme, natankujeme a pokračujeme dále. Několik kasín značí, že jsme zpět v Nevadě. Ono město West Wendower vlastně leží u hranice Utahu a Nevady. Vyjedeme z města na silnici číslo 93, kde první co vás musí zaujmout, je cedule s informací, že další benzínka bude za 100 mil. Když po několika kilometrech jízdy potkáme jen jedno auto, tak je nám jasné, že toto bude docela osamělá jízda. Zatím jsou cesty alespoň klikaté. Po 100 mílích opravdu narážíme na první civilizaci město Ely, kde mineme odbočku a trochu bloudíme. Benzínu máme ještě dost, tak netankujeme dále. Tentokráte s cedulí, že další pumpa bude po 130 mílích. Tady už po chvilce najíždíme do pouště. Zde si dovolím malou vsuvku. V různých článcích na internetu jsem četl, že u Monument Valley narazíte na tu pravou Americkou silnici. Nekonečně rovnou a prázdnou. Ve skutečnosti má jen pár mil a co chvíli tady něco projede. Na pravou Amreickou silnici jsme ovšem narazili my na silnici číslo 6 před křižovatkou zvanou Warm Springs. Kdy jsme jeli sami 21,2 mil bez jediné zatáčky či živáčka. A takových úseků jsme zažili hned několik. Pro mě jeden z největších zážitků v USA. Proto zastavujeme a dokumentujeme.
Dokončíme jednu nekonečnou rovinku, projedeme pár zákrutů a pokračujeme dalších několik desítek mil rovně. Jestli jsme za celou dobu potkali 2 auta, tak to bylo moc. Nicméně, uprostřed pouště začíná být opět kritické množství benzínu na ukazateli. Naštěstí nám to s trochu větší rezervou vyjde do města Tonopah, kde u Shellky tankujeme jeden z nejlevnějších benzínů vůbec (a to jsme uprostřed pouště, kde na všechny strany několik desítek mil nic není). Jediné čeho je zde nedostatek, jsou hovězí hamburgery, ale o tom až později. Stmívá se a k další civilizaci to bude dalších 100 mil. Popojedeme tedy městem a zastavíme na krádež wifiny u Burger kingu. Tam zjišťuji, že nejlevnější ubytování se nachází zde, tak končíme dnešní cestování a objednáváme přes Booking pokoj. Vtipné je, že hotel se nachází hned vedle Burger kingu, takže po objednávce jsme se do 5 minut zjevili na recepci, kde pochybuji, že už jim naše rezervace dotekla, ale bez potíží nás za necelých 60 $ ubytovali aniž by nám od Bookingu přišla nějaká penalizace. Jelikož už je pozdě vybalujeme jen to nejnutnější a brácha se mezitím rozhodne dojít na večeři do onoho Burger kingu. Vrátí se ovšem s nepořízenou, protože v nabídce bylo vyškrtnuto vše co obsahovalo maso. Tímto dnešní den zakončujeme, abychom zítra mohli pokračovat v našem přesunu dále. Díky toho, že jsme dnes urazili poměrně hodně mil (konkrétně přes 400), tak budeme mít čas navštívit Yosemitský národní park už zítra.
Užitečné odkazy:
Stránky Hogle zooStránky hotelu National 9 Inn Tonopah
