1.4.2018 Ukrajina
Luck je jedno z center Volyňské oblasti, která se mediálně proslavila především návratem Volyňských Čechů zpět do ČR po poslední revoluci na Majdanu a bojích na východě Ukrajiny. Právě tato medializace dostala tuto oblast do mého podvědomí, což vedlo k tomu, že to ve mně vzbuzovalo zájem ji navštívit. A proč právě Luck? Ze Lvova to bylo město asi s nejlepší dostupností ze všech volyňských center. Navíc na fotkách vyobrazený středověký hrad, který vypadal zajímavě, evokoval myšlenku, že by se mohlo jednat o zajímavé středověké město. Jenže skutečnost byla trošičku jiná.
Lucký hrad Jediným způsobem, jak se dostat v rozumnou dobu ze Lvova do Lucku, je maršrutka. Ty vyjíždějí buďto z autobusového nádraží Lvov1 (Strijskij) nebo Lvov 2 (tzv. Pivničnij). Pro nás bylo blíže nádraží Lvov 2. Jelikož cesta maršrutkou trvá mezi oběma městy minimálně tři a půl hodiny, tak je potřeba vyjet docela brzo. Pro nás to byl odjezd kolem deváté hodiny s tím, že se tam nějak musíme dopravit. V tom, jak se dostat z centra města na autobusové nádraží Lvov 2, mi částečně pomohl Google, který zná čísla a trasy příměstských maršrutek a dokonce zná i jejich odjezdy. Jelikož jsme na Ukrajině a vše co udává internet nemusí platit, tak mám zjištěny pro jistotu 3 linky a tři zastávky odkud by to mělo jet. V případě, že by Google neměl, tak úplně pravdu vycházíme raději s dostatečnou časovou rezervou.
Před osmou tedy vyrážíme k zastávce Teatralna, odkud by nám měl jet v osm ráno autobus 101a, který ani po deseti minutách ovšem nepřijel. Při čekání na autobus se se mnou dá do řeči jeden postarší Ukrajinec, který mí říká, jak tady ve Lvově mají krásné památky a ukazuje na budovu Ukrajinského dramatického divadla, vypadající takhle.
Lvov - Budova Ukrajinského dramatického divadla Když je autobus stále v nedohlednu, padá rozhodnutí přejít na další zastávku (Ploščad rizni), ze které by měla jet maršrutka číslo 25, která sice jela, ale na naší zastávce nezastavila. Proto vsázíme vše na jednu kartu a posunujeme se na další a zároveň poslední známkou zastávku na prospektu Vičeslava Čornovova , odkud jezdí mašrutka číslo 20, která naštěstí po několika minutách přijíždí.
Lvov - Mašrutka číslo 20 na zastávce Prospekt Vičeslava Čornovova Po asi 20 minutách přijíždíme na zastávku, která se nachází poblíž autobusového nádraží. Do těchto míst asi mnoho turistů nezavítá, protože tady už to vypadá jako pravá Ukrajina. Rozbité silnice a chodníky, všude samé kaluže apod.
Poblíž autobusového nádraží Lvov 2 Na autobusovém nádraží nás čeká další okamžik pravdy. Bude ještě místo pro 6 lidí v maršrutce, či nikoliv? Rozumějte tomu tak, že na autobusových nádražích se řídí kapacitou dané maršrutky a na sazení vám více míst neprodají jen na stání. Co naplat skutečnosti, že maršrutka nabírá lidi i mimo oficiální zastávky, takže může být vyprodaná aniž by o tom na nádražích věděli. Nicméně máme štěstí a po chvilce držím v ruce 6 lístku do Lucku po 120 UAH za kus. Do odjezdu máme ještě asi 20 minut čas, a tak se rozprchneme do okolí sehnat zásoby na cestu a zajít si na záchod. Jako na každém větším nádraží, tak i zde je množství stánku, kde je možné se občerstvit či zásobit.
Autobusové nádraží Lvov 2
Kiosky poblíž autobusového nádraží Lvov 2 Kupodivu jedeme skoro celou dobu po opravené cestě, takže nikdo z nás nemá třepavku. Situace se značně změní po opuštění autobusového nádraží Luck 2, kde upozorňuji, že se nachází na okraji města v dost veliké vzdálenosti od centra. Proto doporučuji kupovat lístky vždy do stanice Luck 2. Jak již jsem zmiňoval, tak po opuštění stanice Luck 2 končí opravená silnice a začíná tankodrom, kdy je potřeba se vyhýbat výmolům a jet uprostřed silnice. Se dvěmi většími zastávki jsme kolem půl jedné konečně v Lucku. Autobusové nádraží je situováno poblíž tržnice a obchodního dumu, takže první, kam směřujeme, je záchod v obchoďáku. Jelikož centrum je přes koleje a pěší lávka vede z prostředku tržnice Karavan, tak se její částečné návštěvě nevyhneme.
Luck - Tržnice Karavan
Luck - Pěší lávka od tržnice Karavan k budově nádraží
Luck - Budova nádraží
Luck - I takové pohledy se naskytly z pěší lávky Pěší lávkou dojdeme až k hlavnímu vlakovému nádraží, u kterého je šipka k hradu se vzdáleností 4 km. Taky docela zaujme, že na přednádražní prostor je tady docela mrtvo, což je až na pár výjimek v Lucku docela pravidlo.
Luck - Budova nádraží
Luck - Přednádraží a Prospekt Prezydenta Hrusevskoho Vydáváme se tedy na cestu k hradu. Přes sídliště připomínající ghetto dojdeme na Peremohu prospekt, kde už to zase trochu žije a kolem restaurace Praga dojdeme až k Památníku věčného vítězství, kde zabočíme do leva k Volyňskému muzeu.
Luck - Restaurace Praga
Luck - Volyňské museum Od něj pokračujeme Šopénovou ulicí kolem vojenského muzea a dětské železnice na Voli prospekt, který svou sorelou připomíná trochu Havířov. Na této třídě se nachází i budova Východo Evropská Narodní Univerzita Lesyi Ukrajinky se sochou Tarasa Ševčenka.
Luck - Dětská železnice
Luck - Voli prospekt
Luck - Východo Evropská Narodní Univerzita Lesyi Ukrajinky 
Luck - Taras Ševčenko Jelikož už je dávno po polední, tak celou cestu hledáme restauraci, kde bychom poobědvali, jenže doteď jsme naráželi jen na samé kavárny nebo pizzerie. Situace se změnila u budovy Dramatičného teatru, kde se jednak nachází obchodní dům Luck a jednak je to místo, kde se to najednou hemží množstvím korzujících lidí. Vyšleme bráchu na výzvědy, jestli je v obchodním domě nějaké jídelna. Když nám dává přes okno znamení, že ano, tak jdeme všichni dovnitř. Ve finále se ukáže, že se nejedná o typickou jídelnu jako je Puzata chata, ale o samoobslužný bar specializující se na vareniky, který se nazývá „Vareniky tut“. Systém je tu nastaven tak, že máte stůl s mísami plných různých druhů vareniků od typicky bramborových přes plněné tvarohem, masem, zelím až po sladké plněné višněmi. Dále tady máte k dispozici salátový bar. To vše dle libosti dáváte na talíř, který vám u pokladny zváží a dle hmotnosti platíte. Aktuálně byly cena 17 UAH za 100 g.
Luck - Obchodní dům Luck
Luck - Restaurace Vareniky tut
Luck - Ulice Lesi Ukrainky Vedle vareniků tu měl svou pobočku i Chicken hut, který šel brácha prémiově vyzkoušet. Popravdě řečeno cheesburger z kuřecího karbanátku nebyl kdoví jaký gurmánský zážitek. Po vydatném obědě pokračujeme v prohlídce Lucku. Z počátku se ještě zdržíme na začátku ulice Lesja Ukrajinka, kde je jednak vystavená socha oné spisovatelky, ale taky je zde nápis „Ja ljublu Luck“, se kterým se musíme samozřejmě vyfotit. Taky se zde půjčovaly autíčeka na elektriku, kde nejvíce zaujal malý tank.
Luck - Socha Lesii Ukrainky
Luck - Volyňské akademické dramatické divadlo
Luck - Malý tankista Kousek od sochy Lesji Ukrajinky se nachází Katedrála nejsvětější trojice, který jdeme rovněž navštívit. Jelikož se blíží pravoslavné Velikonoce, tak si většina lidí nechá pokřtít čerstvé proutí od vrchního mnicha. Tato služba samozřejmě není jen tak zadarmo, a tak vedle sedí druhý mnich s nataženým pytlíčkem na peníze. Uvnitř kostela jsme pak svědky obvyklých scén bohatě zdobeného kostela s množstvím svatých obrázku, který každý poctivý křesťan políbí a poté utře erárním kapesníčkem. Hygiena jak se patří.
Luck - Katedrála nejsvětější trojice Pokračujeme ulicí Lesja Ukrajinka až plánovaně narazíme na restauraci Bravij Švejk, kde na zápraží opravdu vysedává socha Dobrého vojáka Švejka. Trochu nepochopitelně tam, ale čepují bavorské pivo Paulaner.
Luck - Restaurace Bravij Švejk Ulice Lesja Ukrajinka nás přivede až k hradu, kde ještě před ním se nacházející Centralnyj rynok nám poskytuje úžasná panoramata na hrad.
Největším hard corem tohoto tržiště byl prodej živých slepic, které vám místo do přepravek zabalili do kartónových krabic s vyřízlými otvory.
Luck - Centralnyj rynok, prodej slepic Projitím tržnice jsem se konečně dostali k úpatí hradu a tuto skutečnost jsme museli řádně oslavit panákem vodky. Poté jsme pokračovali k hlavní bráně hradu.
Po zaplacení 20 UAH jdeme dovnitř a zjišťujeme, že kromě dochovaných hradeb toho zase tak moc k vidění není. V jedné hradební věži se nachází výstava zvonů a dá se dostat i dále na hradby. To je tak asi vše, co tady ještě kromě pár středověkých dobývacích nástrojů je k vidění. Co ovšem potěšilo je snad jediná prodejna suvenýrů v celém Lucku a navíc za velmi příznivé ceny.
Opouštíme hrad a vydáváme se do podhradí takzvaného "Starého mista", o kterém jsem si myslel, jak nebude vypadat středověce. Nakonec vypadalo, ale v ukrajinském podání Navíc jsme zde pořádně nenatrefili na živou duši, a tak celé místo vypadá jak Krakowské ghetto po vyklizení.
Za to se zde nachází spousta klášterů a kostelů. Počínaje katedrálou svatého Petra a Pavla, přes Lutheránský kostel a Dominikánský klášter konče asi nejzajímavějším bývalým domem Brigitek, kde byla na zemi přístupná zlatá kostelní kopule.
Luck - Katedrála sv. Petra a Pavla
Luck - Lutheranský kostel
Luck - Chorálská synagoga 
Luck - Bývalý dům Brigitek 
Luck - Brigitský monastyr a zlatá kopule kostela Tímto jsme vyčerpali náš seznam věcí, co jsme museli vidět a pomalu jsme vydali tou samou trasou zpět na vlakové nádraží, ze kterého pojedeme nočním vlakem do Lvova. Mezitím se rapidně zhoršilo počasí, takže jsme celou zpáteční cestu šli za hustého deště.
Když celí promočení dorazíme na nádraží, tak jdeme do místního obchodu nakoupit zásoby na cestu vlakem. Máme ještě hodinu čas, který chceme někde u teplého čaje, protože počasí není opravdu přívětivé. Místo kavárny jsme však našli stylizovanou restauraci Kuriň, kde vás obsluhují servírky v dobových krojích a vy sedíte jakoby u dřevěného příbytku jako z dob dávno historických. Jen škoda, že si interiér nikdo nevyfotil. Zde jsme si dali výborný boršč a čaj ze sběru volyňských bylin a jako předkrm nám přinesli chléb s miskou sádla. Po zaplacení a odchodu se s námi obsluha osobně rozloučila a otevřela nám dveře.
Poté už jdeme rovnou na nádraží čekat na příjezd našeho nočního vlaku. Ten po chvilce přitáhnou dva těžkotonážní Sergejové a my se tak můžeme vydat v našem plackartném vagónu na ne příliš závratnou rychlostí probíhající jízdu. O rychlosti, jakou pojedeme, si můžete udělat obrázek sami, protože asi 130 km dlouhou trasu pojedeme 5 hodin. Tedy průměrná rychlost kolem 30 km/h.
Tato pomalá jízda, dnešní náročný den a vytopený interiér způsobí, že nikdo z nás nemá problém rychle usnout. O půlnoci nás průvodčí probudí, když se přiblížíme ke Lvovu, kde nakonec dorazíme s asi pěti minutovým zpožděním. To nám moc nevadí, protože noční mašrutka 1H (1N) by měla odjíždět až po jedné hodině. A jelikož na zastávce ještě nestojí, tak čekáme v nádražní budově, kde se to i v tak pozdní dobu hemži lidmi. Google tentokrát opravdu nekecal a celkem na čas přijíždí maršrutka, která nás odvádí na Ploščad Rizni, ze kterého směřujeme rovnou na hostel a do postele. I dnes to na Rynku a Krakivské ulici žilo. Zítra nás čeká návštěva Ivano-Frankivsku.
Většina zde zveřejněných fotek byly pořízeny Žanet.
Užitečné odkazy:
Jízdní řády maršrutekOficiální stránky ukrajinských železnicDream hostel Lviv
