Slovensko - Vysoké Tatry

14.6.2018 Slovensko

Nápad jet na víkend do Tater vymyslely při svém babinci Žanet s Terkou a mě tam jakože přizvaly. Jelikož tam ani jedna ještě nebyla a já ano, tak v průběhu času se z hosta stal organizátor celé akce.

Štrbské pleso (foto Žanet)

Jak jsem již zmiňoval, tak obě zúčastněné jedou na Slovensko poprvé, takže tvorba programu byla celkem jednoduchá. Ubytovat se ve Štrbě. V sobotu se vydat ze Starého Smokovce na Teryho chatu a z ní pak na Skalnaté pleso a sestup do Tatranské Lomnice. Neděle měla být v odpočinkovém duchu v podobě procházky kolem Štrbského plesa a po obědě návrat domů.

Jediný víkend v červnu, který jsme měli všichni volný byl z 14. do 16.6. Jelikož už nemám dostatek dovolené, tak se musela celá akce vlézt do víkendu. Jako dopravní prostředek jsme zvolili vlak. Holky, které měly v pátek volno vyrazily dříve kolem oběda a já jel z práce Leo Expressem s odjezdem 23:30 z Ostravy a příjezdem do Štrby ve 2:40. Přestože na této trase jezdí i soukromí dopravci, tak úplně použitelná doprava zde není. Oba soukromníci jezdí tuto trasu pozdě večer a zpět brzo ráno. RegioJet jezdí i přes den, ale pro nás v nepoužitelné časy. Chcete-li tedy dojet a odjet z Tater v nějakém rozumném čase, musíte volit kombinaci ČD a ZSSK, což s sebou nese určitý diskomfort buďto v podobě vyšší cenové hladiny nebo dlouhého stání na chodbičce při průjezdu Slovenskem. Obojí vysvětlím. Když chcete jet trasu Kolín Štrba vyjde vás zpáteční cesta na velmi konkurenčních 676 Kč. Jenže když jedete přes Žilinu, tak se nevyhnete jízdou vlakem kategorie IC, který je povině místenkový, kde jedna místenka vychází na 90 Kč v jednom směru. To už konkurenční není. Pokud nechcete zbytečně utrácet za místenky, tak můžete jet trasou přes Púchov, kde přesednete na rychlík, který povinně místenkový není. Jenže od té doby, co na Slovensku zavedli dopravu vlakem pro studenty a důchodce zdarma, si v jedenácti vozovém vlaku nesednete, protože je vymístenkovaný. A když na daném místě místenka není, tak je tam cedulka expresní rezervace, což znamená, že vás může kdokoliv kdykoliv během cesty vyhodit. Co je dobrý byznys pro ZSSK, ale není to už tak skvělé pro platícího zákazníka, který si za své peníze může tak akorát postát na chodbičce. Což se v nám v obou případech stalo.

Ubytování jsme sehnali výhodně přes Booking.com v penzionu Forest Hills ve Štrbě. Jedinou kaňku to mělo v tom, že adresa byla tak blbě, že na Bookingu a i na mapy.cz se chata objevovala na úplně jiném místě, než tomu ve skutečnosti bylo. Jediné, co nás zachránilo, že den před odjezdem dala Žanet adresu do Google vyhledávače, který ji ukázal správnou pozici chaty, které byla situována velmi výhodně vedle vlakového nádraží a zubačky.

Štrba - Penzion Forest Hills (foto Žanet)

Je 15.6. a vyrážíme na cestu. Holky jedou napřed rychlíkem přes Púchov a já nočním Leo expresem. Jediné drama během cesty bylo při odjezdu, kdy oproti zvyklosti, přijela souprava na úplně jiné nástupiště, než by měla, což mělo za následek menší sprint a prokrvení nohou před spánkem. Na to že byl pátek, tak byl vlak poloprázdný. A i když jsou svíticí reklamy na displeji otravné, tak jakžtakž usínám. Do Štrby to přijíždí na čas a do prázdného nádraží vystupují sám. Holky už mě čekají, takže nemusím ubytování nikde složitě hledat a ve 3 ráno jdeme spát.

Nádraží ve Štrbě (foto Žanet)


Západ slunce na Štrbou (foto Žanet)

15.6.2018 Slovensko

Vstávat musíme v 7 ráno, protože potřebujeme být na Starém Smokovci co nejdříve. Nejlépe pasoval spoj, co vyjížděl kolem 7:45. Malou zradou bylo zjištění z jízdního řádu v chatě, že zubačka na Štrbské Pleso nejede v osm, jak jsem si mylně na internetu zjistil, ale za nějakých 10 minut. Chyba nastala jednoduše. Internet mi ukázal spojení vlakem přes Poprad, které je rychlejší, ale neplatí na něj výhodný celodenní tarif, který umožňuje jezdit neomezeně zubačkou a električkami celý den za 4 Eura. Proto spěcháme rychle na nádraží. Koupit 3 celodenní jízdenky, nastoupit a sednout si. Naštěstí jsme vše stihli a vydali jsem se na cestu trvající i s přestupem něco přes hodinu.

Štrvské pleso - Zunačka ze Štrby (foto Žanet)




Cestou do Starého Smokovce (foto Žanet)

Do Starého Smokovce dorážíme kolem deváté hodiny. 10 Euro za lanovku na Hrebienok šetříme a na kopec se za mírného stoupání vydáváme pěšky.

Lanová dráha na Hrebienok (foto Žanet)


Cesta na Hrebienok (foto Žanet)

Na Hrebienoku uděláme malou čur pauzu a posléze se dáváme na červenou značku směrem na Skalnaté pleso.

Hrebienok (foto Žanet)








Cesta z Hrebienoku na Zámkovského chatu (foto Žanet)


Cesta z Hrebienoku na Zámkovského chatu - Obrovský vodopád (foto Žanet)


Cesta z Hrebienoku na Zámkovského chatu - Velká Studená dolina(foto Žanet)

Červenou dočasně opustíme u Zámkovského chaty a pokračujeme po zelené značce Malou Studenou dolinou k Teryho chatě. V půlce už se jedná o docela masovou záležitost a dá se říct, že jdeme v zástupu ostatních turistů. Alespoň, že ty výhledy jsou parádní.

Zámkovského chata (foto Žanet)










Cesta na Hrebienok (foto Žanet)

Po hodině a půl dorážíme na Téryho chatu. Tam se úplnou náhodou potkám s kamarádem, kterého, když nepočítám sraz před dvěma týdny, jsem několik let neviděl. U chaty se vyfotíme, posvačíme, odpočineme si a vydáváme se zpět k Zámkovského chatě.

Téryho chata (foto Žanet)




Okolí Téryho chaty - Malé Spíšské pleso (foto Žanet)


Okolí Téryho chaty - Prostredné Spíšské pleso (foto Žanet)

Cestou dolů nám dojde voda, což je vzhledem k vyšším teplotám trochu problém. Nakonec to riskneme vodou z průzračného potoka, doufajíc, že nás to neprožene. V Tatranské Lomnici, pak pro jistotu dezinfikujeme ještě Tatranským čajem. Jakmile dorazíme na Zámkovského chatu, pokračujeme po červené ke Skalnatému Plesu. U odpočívadla nás překvapí liška, která se tu volně a bez obav prochází.

Liška u odpočívadla cestou na Skalnaté pleso (foto Žanet)

Po hodině chůze dorážíme ke Skalnatému plesu, které je přestupním místem pro lanovku na Lomnický štít nebo Lomnické sedlo. Tam si uděláme pár fotek a na chvilku si odpočineme. Ale jelikož už je hodně hodin a nechce se nám platit 16 euro za cestu lanovkou dolů, tak musíme pokračovat. Čeká nás dost nepříjemné klesání na sjezdovce do Tatranské Lomnice.

Skalnaté pleso (foto Žanet)


Skalnaté pleso (foto Žanet)


V levo nahoře Lomnické sedlo (foto Žanet)


Lomnický štít (foto Žanet)




Tatranská Lomnice (foto Žanet)








Sestup do Tatranské Lomnice (foto Žanet)

Těsně před Lomnicí narazíme na zbytky původní lanovky, kterou vystřídala modernější.

Bývalá lanovka na Skalnaté pleso (foto Žanet)

Když přijdeme to Tatranské Lomnice, tak máme ještě hodinu čas. A jelikož jsme solidně vyprahlí, tak by to chtělo pivo. Zachraňuje nás stánek s rychlým občerstvením a Zlatým bažantem za 1,2 Euro. Jinak celé Tatry jsou zamořeny českými pivovary. Asi nejvíce převládá Pilsner Urquell a dát si tak slovenské pivo je někdy nadlidský úkol. My ovšem to štěstí máme a po jednom exovním si už druhé pomalu vychutnávám. Před odjezdem si ještě v supermarketu koupíme nějakou svačinu do vlaku a k tomu Tatranský čaj, aby se nám dobře při cestě usínalo.

Do Štrby dorážíme kolem osmé hodiny. Dáme sprchu a vydáme se na večeři do nedaleké hospody, kterou včera objevily holky. Na to že je to hospoda uprostřed vesnice, která působí, že tam není ani noha, je v ní docela drahé jídlo. Ale pivo Šariš měli za 1 Euro. Původně jsem si chtěl dát halušky, ale ty už bohužel neměli, tak jsem hlad musel vyřešit pizzou. Pojíme, popijeme, zahrajeme deskové hry a vracíme se na chatu a do postele.

16.6.2018 Slovensko

Dnešní budíček je o něco rozumnější, protože Zubačka nám jede až v 9. Holky se ještě balí. Já se vydávám napřed koupit jízdenky, které v tomto případě vychází na 1 Euro na osobu. Zubačka je opět plná a na čas se s námi vydává směr Štrbské Pleso.

Štrbské Pleso (foto Žanet)

Tady máme v plánu projít se dokola kolem jezera a potom dojít k lanovce na Solisko. Více toho bohužel dnes nestihneme.

Štrbské Pleso (foto Žanet)




Lyžařské středisko Štrbské Pleso (foto Žanet)

Jakmile projdeme a nafotíme vše potřebné, vracíme se zpět k nádraží. Už nám zbývá jen čas na oběd. Původně jsme chtěli jít do restaurace s velkým plakátem sněz kolik můžeš, ale jelikož to vypadalo, že v půl dvanácté se ještě obědvat nebude, tak jsme šli jinde. Nakonec jsme našli skvělou restauraci u Lenky, kde byly poloviční ceny oproti konkurenčním podnikům v okolí. O tom, že se jedná o kvalitní a levnou restauraci svědčí množství lidí, které tam sedělo. Uvnitř bylo bohužel plno. Naštěstí nikdo neseděl venku, tak jsme se tam i přes docela chladné počasí usadili. V této restauraci se da objednat velmi výhodné meničko za 3,5 Euro. Jenže já ani Žanet jsme ještě neměli halušky, tak si objednáváme právě je.

Restaurace u Lenky (foto Žanet)




Štrbské Pleso (foto Žanet)

Po vydatném obědě už jdeme na zubačku, která nás odveze zpět do Štrby, kde asi dvacet minut čekáme na rychlík do Púchova. Ani nepřekvapilo, že byl přeplněný, ale tři volná místa jsme našli. Ve Vrutkách jsem byl ovšem vyhozen a do Púchova jsem jel hodinu na stojáka. Naštěstí v českém expresu už se takové harakiri nekonají, a tak jsme mohli až domů v klidu sedět.

Užitečné odkazy:

Stránky Leo Express
Železničná spoločnosť Slovensko
Forest Hills na www.Booking.com