Bosna a Hercegovina 2 - Sarajevo

5.7.2019 Bosna a Hercegovina

Dnes máme v plánu prohlídku města, které se proslavilo v roce 1984 Olympiádou, v roce 1914 vraždou Františka Ferdinand d'Estea a v letech 1992 – 1996 smutným rekordem jako nejdéle obléhané město v novodobé historii při Bosenské válce. Řeč je samozřejmě o Sarajevu.

Sarajevo - Bobová dráha

Po včerejším náročném dni se sice probouzíme v osm, ale provozu schopní jsme až v 10, kdy se konečně vydáváme do města. Už od rána slunce pěkně peče, a proto nepotěší, že náš první cíl pevnost Žuta Tabija je do kopce. Cestou míjíme jeden z mnoha hřbitovů, jimiž je Bosna a Hercegovina posetá.

Sarajevo - Ranní výhled z okna






Sarajevo - Cestou na Žuta Tabija

Pevnost Žuta Tabija dnes už slouží jen jako rozhledna na město. Vstup do ní je zdarma a nachází se tam restaurace.

Sarajevo z pevnosti Žuta Tabija

Jak máme město nafocené ze všech směrů, tak opouštíme pevnost a stejnou cestou se vracíme zpět a pokračujeme do starého města, čtvrti Baščaršija. Na náměstíčku se to hemží holuby, protože nějací podnikavci si zde otevřeli stánek s krmivem a turisti je tak veselé krmí.

Sarajevo - Baščaršija (foto Žanet)

Pokračujeme uličkou Kazandžiluk, kde jsou stánkaři, kteří prodávají ručně dělané Džezvy a kávové sety, které tam sami vyrábějí.

Sarajevo - Džervy na ulici Kazandžiluk (foto Žanet)

Dalším bodem na programu byl dům Morica Han, který sloužil pro ubytování obchodníků (karavan) včetně ustájení jejich koní a uskladnění jejich zboží v době Osmanské říše. Byly zde i obchůdky a hospody, které tam jsou v dnešní podobě dodnes.

Sarajevo - Morica Han (foto Žanet)

Pokračujeme k Gazi Husrev-begeově mešitě. Do areálu se nesmí v krátkých šatech a ani v kraťasech. Navíc za prohlídku mešity se platí. Což jsem zažil zatím jen v Bosně a to tahle mešita nebyla jediná.

Sarajevo - Husrev-begeova mešita (foto Žanet)

Naproti mešity se nachází Gazi Husrev Beysova knihovna a kousek od obou míst pak stojí hodinová věž.

Sarajevo - Gazi Husrev Beysova knihovna (foto Žanet)


Sarajevo - Hodinová věž (foto Žanet)

Jakmile jsme se nabažili historického centra, tak bylo konečně potřeba se podívat, kde že nám zabili toho Ferdinanda. Na internetu se po většinou chybně uvádí, že to bylo na Latinském mostě. Jenže ten je tak úzký, že je od pohledu jasné, že se na něm atentát neuskutečnil. Správně to bylo tak, že atentátník Gavrilo Principi Ferdinanda a jeho ženu zabil v automobilu poblíž Latinského mostu.

Sarajevo - Latinský most (foto Žanet)

První povinnou zastávku jsme měli za sebou. Druhá byla v podobě návštěvy trosek bobové dráhy ze zimních olympijských her v roce 1984. Doprava k ní je poměrně jednoduchá. V roce 2018 byla obnovena původní lanovka na vrchol Vidikovac u hory Trebevič, kterou Srbové během obléhání Sarajeva poničili. A právě konečná této lanovky je poblíž startu bobové dráhy. Ovšem má to jedno ale. Pro zahraniční turisty je speciální jízdné (7,5 Euro jednosměrně, 10 Eur zpáteční), které je několikrát dražší než pro místní. Jsem smířen tím, že budeme platit, ale bez boje se dát nehodlám. V brožurce na hotelu se dočítám, že na Trebevič Vidikovac jezdí z Trgu Austrije mikrobus číslo 98 (co už jsem si nezjistil bylo, že jede jen v 9 a v 17:00), kterým se chceme zkusit svézt. Druhou variantou je vzít autobus číslo 56 (taky z Trgu Austrje) a jet na zastávku „Supermarket“ (v reálu asi zastávka Samoobsluga) od tama pak dojít pěšky. Tuhle variantu jsme nezkoušeli, protože mi nebylo moc jasné, kde nás autobus vysadí a jak daleko a kudy bychom museli jít. Jdeme tedy na Trg Austrie (Od Latinského Mostu rovně do kopce). Žádný mikrobus tu ale nevidíme. Žanet se zeptá místní staré paní, která nás plynule v angličtině posílá na jiné místo, kde nám později dojde že nás nasměrovala na lanovku, přestože se Žanet ptala přímo na mikrobus (ještě jsme nevěděli, že do večera žádný nepřijede). Jdeme tedy k lanovce. Cestou v pekárně koupím Syrnicu (Burek se sýrem) a později podle šipek směřujeme ke stanici lanovky, která se nachází kousek od Sarajevského pivovaru, kde v podnikové prodejně kupujeme dvě plechovky nealko piva, které chutná vysloveně jako chcanky. Výpalné za lístky zaplatím kartou a poté nás čeká sedmiminutová jízda lanovkou s výhledem na město.

Sarajevo - Sarajevský pivovar (foto Žanet)






Sarajevo - Lanovka na Vidikovac/Trebevič (foto Žanet)

Bobová dráha je vidět z lanovky a je kousek od konečné stanice. My na ní ještě nejdeme a na nedalekém posezení posvačíme a popíjíme Sarajevské pivo s výhledem na vrchol Trebevič.

Sarajevo - Sarajevo z konečné stanice lanovky (foto Žanet)


Sarajevo - Vrchol Trebevič (foto Žanet)

Poté už se vydáváme na nedalekou bobovou dráhu, kterou máme v plánu celou projít. Konstrukce dráhy je docela zachována a je zdobena místním street artem.

Sarajevo - Začátek bobové dráhy








Sarajevo - Cílová rovinka

Cesta drahou nám zabere asi půl hodiny a po ní pokračujeme pěšky dolů zpět do Sarajeva. Cesta je dobře značená, vedená kolem ruin připomínající předchozí konflikt a obléhání. Co zde již chybí jsou cedule varující před nášlapnými minami, které zde v nedávné minulosti ještě byly a na některých místech dokonce ještě jsou.

Sarajevo - Cesta od bobové dráhy zpátky do centra

Do starého města dorážíme někdy kolem půl čtvrté. Ještě jsme neobědvali, tak jdeme rovnou hledat Čevabdžinici. Volíme podnik sousedící s tím, kde jsme jedli včera. Místo čevapí si objednáváme pljeskavici se salátem, kdy k masu dostaneme místo hranolek pita chléb. Stejně jako včera čevapí i dnes je pljeskavice pěkně mastná.

Sarajevo - Pozdní oběd v centru

Po vydatném obědě padá rozhodnutí jít si na chvilku zdřímnout na naše nedaleké ubytování a pak se ještě večer projí po městě. Při večerní prohlídce koupíme v trafice jízdenky na tramvaj pro zítřejší cestu na nádraží a poté jdeme pěšky hlavní ulicí podél tramvajové trati až na Marijin Dvor, kde začínají moderní budovy včetně do okolí zářícího obchodního domu Sarajevo City Center.

Sarajevo - Sarajevo City Center

Zde se obracíme jdeme cestou podél řeky zpátky k ubytování. Na Baščaršiji koupíme na večeři a snídani Syrnice a v konzumu nějaké nezdravé pochutiny a pití na večer. Poté jdeme na pokoj a spát. Zítra nás čeká návštěva kamenného mostu v Mostaru.

Užitečné odkazy:

Cestopis Tonicove.sk
Guest house Nina na Booking.com