2.den - Gdyně, Helská kosa

28.9.2016 - Polsko

První den na severu Polska mám v plánu trávit krátkou prohlídkou města Gdyně a procházkou poloostrova Helská kosa a s ním spojenou návštěvu města Hel, ležícím na úplném konci tohoto poloostrova.

Probouzím se před půl osmou ve svém lůžkovém kupé někde před Gdaňskem. Snídani odkládám až na město, ale přesto nepohrdnu mafinem, který mám k dispozici jako pozornost od Polských drah (současně s ním je k dispozici i hygienický ubrousek a balená voda). V Gdaňsku nás opouští náš první spolucestující a já zjišťuji, že zpoždění, které jsme nabrali už v Katovicích je vymazáno a vlak jede na čas. Po zastávce v Sopotech a následuje konečná ve Gdyni. Rozloučím se s posledním spolucestujícím a od nádraží si to přes město směřuji rovnou k moři k molu zvaném Aleja Jana Pawla II, což je asi nejznámější a nejzajímavější místo v celé Gdyni. Cestou se ještě zastavuji v Bedrunce (síť prodejen s potravinami v Polaku), abych si nakoupil snídani a vodu.

Dorazím k molu a první co mě přivítá je vojenský křižník „Blyskawica“, který dnes slouží jako muzeum. Bohužel jsem zde ještě brzo a je zavřeno. Za křižníkem je zakotvené historická plachetnice „Dar pomorza“. Po ní ještě pár dalších zajímavých lodí.

Křižník Blyskawica




Dar pomorza




Aleja Jana Pawla II


Výhled na moře z konce mola

Dojdu až na konec mola, kde výhledem na moře posnídám a poté se vydávám zpět ke břehu a vydávám se nejdříve po pláží a potom po přímořské promenádě směrem k Sopotám. I když je kolem 9-té hodiny a pracovní den, tak na promenádě se vyskytuje vedle běžných chodců i spousta hobby běžců.

Písčitá pláž v Gdyni


Promenáda v Gdyni


Pohled na Aleja Jana Pawla II z promenády

Ujdu asi kilometr udělám pár fotek moře a vracím se zpět.

Nejdříve projdu kolem námořního muzea, parkem a poté se stáčím zpět k nádraží. Zde si koupím jízdenku do města Wladyslawowo. Odkud se chytám pěšky dojít po Helské kose až k osadě zvané Chalupy, kde by se mělo nacházet nejužší místo (kolem 150 m) celého poloostrova. Přesto, že je poloostrov takto úzký, tak do nejzazšího místa což je město Hel vede, železnice silnice i cyklostezka, takže způsobů jak se tam dostat je několik. Dokonce zde zajíždí i několik vlaků intercity od polského dopravce PKP.

Gdyně - námořní muzeum


Hlavní nádraží v Gdyni

Po asi půlhodinové cestě moderní dieslovou jednotkou, která jela po zcela zrekonstruované trati vystupuji na zastávce Wladyslawowo – Port. Odtud hledám cestu směrem na Hel, ale naštěstí je zde značení dostatečné. Jediné co mě po vystoupení netěší jsou kapky deště, které se pomalu spouští na zem. Když už jsme na správné cestě, tak před vstupem na poloostrov ještě zavítám do Lidlu, abych si zakoupil nějakou svačinu na cestu. Poté už se vydávám na cestu polostrovem. Nejdříve jdu po cyklostezce, ale hned po pár stech metrech, přecházím silnici, železnici, pás lesa a dostávám se na nekonečnou písčitou pláž.

Nekonečné pláže Helské kosy


Helská kosa


Železnice, silnice a cyklostezka vedoucí do Helu

Déšť začal houstnout, tak se kousek vracím a pokračuji v cestě lesní stezkou, která zatím není ještě rozbahněná. Mezitím udělám občas odbočku na pláž. Když už se rozpršelo opravdu hustě vracím se zpět na cyklostezku a začínám se modlit ať dojdu k nějaké vlakové zastávce, protože můj batoh není zrovna nejnepromokavější a mít komplet mokré věci hned první den, taky není ideální. Po asi hodině chůze za hustého deště a s ústy plné nadávek docházím lehce promočený konečně k vlakové zastávce. Dle jízdního řádu by měl za chvíli jet vlak do Helu, takže dojít k nejužšímu místu Helské kosy vzdávám a jedu rovnou na její konec. Hodiny ukazují už několik minut po pravidelném odjezdu a vlak stále nikde. Místo toho se po chvilce objeví vlak z druhé strany. Pro jistotu si ověřuji zda daný vlak by měl opravdu jet, ale vypadá to, že měl zpoždění a jelikož je trať jednokolejná musí počkat na protijedoucí vlak. První křížení, které je až ve Wladyslawowu, dává tušit, že si ještě několik minut v tom nepříliš teplém počasí postojím. Když už se konečně dočkám, nastupuji a očekávám průvodčího, abych si mohl koupit jízdenku (na místě kde jsem čekal nebyla prodejna a ni automat). Projeli jsme několika zastávkami a stále nepřichází. Říkám si, že pojedu asi zadarmo. Potom kousek ode mě nastoupí větší skupina lidí a zjeví se i průvodčí. Mě si ovšem nevšímá a ani mě nekontroluje. Jelikož už do konečné zbývají dvě zastávky tak to risknu a ani se mu nijak nepřipomínám a do Helu dojedu zadarmo. Jak jsem později na internetu zjistil, tak u osobních vlaků v Polsku funguje jiný zvyk než u nás. Pokud nemáte jízdenku musíte po nastoupení do vlaku vyhledat průvodčího, který by měl sedět v přední části vlaku. Takže pokud v Polsku čekáte až přijde průvodčí, tak při případné kontrole můžete být označeni za černého pasažéra a můžete dostat pokutu. Mi to naštěstí vyšlo.

Schéme Helské kosy v Helu


Hel a mapa okolního obranného opevnění


Nádraží v Helu

Když několika uličkami silně připomínajícími německou architekturu dojdu k molu.

Hel




Pláže v Helu


Hel


Pohled z mola na Pláž






Molo v Helu


Loď do Gdyně

Vydám se hledat informace o lodi. Jelikož čas odjezdu je pro mě zcela nevyhovující, zůstávám u varianty vlaku, který je navíc i levnější. Projdu si zbytek mola a poté zapluji více do města. Jakmile projdu město, dostanu se k takovému lesoparku, který mě zavede k jednomu z mnoha majáků, které se na tomto poloostrově nacházejí.

Od majáku se vydávám náhodně dál až dojdu k písečným dunám a plážím situovaných na druhé straně od města. Jelikož se čas nachýlil vracím se zpět k nádraží, a protože mám ještě trochu času, tak při návratu to beru oklikou přes Fokarium (tuleňárium).

Písečné pláže v Helu




Písečné duny v Helu








Ulice Helu

V okamžiku, kdy jsem nádraží na dohled, tak si uvědomuji, že čas odjezdu, o kterém jsem si myslel že je ten správný, správný není a místo za deset minut by měl vlak odjíždět za asi 3 minuty. To mě donutí sprintem doběhnout do pokladny, kde si ve spěchu kupuji lístek a na poslední chvíli nasedám do vlaku. Loučím se tedy s Helskou kosou a vracím se zpět do Gdyně. Při pohledu z okna při cestě mě ještě zaujme množství skytsurferů, kterých se zde prohání podél pobřeží.

Poslední pohled na Helskou kosu z vlaku

V Gdyni přestoupím na „Szybku“ (SKM - Szybka kolej miejska), která mě doveze do Gdaňsku, kde mám ubytování, a která v Trojmestí slouží jako nadzemka na způsob Berlínského S-Bahnu. Vlak má zde své vlastní koleje a své zastávky. Jízda tímto nadzemním „metrem“ stojí z Gdyně do Gdaňsku 6 Zlotých a jede kolem dvaceti minut. Přestože souprava jezdí i v 5ti minutovém taktu, je docela dlouhá a hlavně plná. Po příjezdu do Gdaňska se nijak nezdržuji a vydávám se rovnou hledat můj hostel World, který se nachází v centru města. S hledáním naštěstí komplikace nenastávají a po 10 minutách už jsem na recepci a v pokoji se jménem Barcelona (jména zde používají místo čísel), který je určený pro 6 nocležníků a je vybaven svou koupelnou se záchodem. Součástí pokoje je i uzamykatelný box na cennosti, který se odemyká pomocí vstupní karty. V pokoji se nijak nezdržuji, uložím si věci jdu hledat restauraci, kde povečeřím. Jelikož je Gdaňsk především turistické místo plné německých turistů, tak najít nepředraženou restauraci, zabere nějaký ten čas. Nakonec se usadím v restauraci Zielony Smok (nachází se v podzemí u rohové restaurace Da Grasso), kde si dávám náhodný výběr, protože vůbec nerozumím o co se v jídelním lístku jedná. Špatně nevolím a dostávám obrovskou porci výborného kari rizota. Potud jsem byl s restaurací naprosto spokojen. Poté co mám dojezeno a dopité druhé pivo už si mě nikdo nevšímá a neobsluhuje a to sedím naproti baru. Když tento stav trvá už půl hodiny a někteří další už to vydrželi a šli rovnou zaplatit k baru, tak tuto variantu volím i já. Po večeři už se vracím na pokoj, který je už plně zaplněn dalšími nocležníky. Když při jejich rozhovoru najednou uslyším něco na způsob Ruštiny a Ukrajinštiny, nedá mi to a ptám se jich odkud jsou. Nakonec z toho vznikla asi dvouhodinová konverzace s mladou Ukrajinkou, pracující v Gdaňsku na letišti v kavárně, o Ukrajině a České republice. Když témata dojdou, tak zmožen celým dnem ani nevím jak usínám. Zítra mě čeká prohlídka Sopot, Gdaňsku a nočním vlakem přesun do Krakova.

Užitečné odkazy:

Doplňující informace o Helské kose
Jízdní řády osobních vlaků
Szybka kolej miejska
Restaurace Zielony Smok
World hostel v Gdaňsku