6.7.2017 USA
Dnes navštívíme Sekvojový národní park, který je známý především svými vzrostlými sekvojemi a výhledem na pohoří Siery Nevady. Dále se na skok vypravíme do Kings canyon národního parku. A také nás bude čekat den , kdy nás některé rozhodnutí donutí změnit strategii co se týče plánovaní následujících kroků.
Sekvojový národní park - Tunnel Log Dnešní noc se dá nazvat jedním slovem fiasko. Přestože nám opět nikdo nezaklepal na okno, tak nesnesitelná teplota v nahřátém autě nám příliš spánku nedopřála, což znamená že vstáváme v 5 ráno za východu slunce. Posnídáme umyjeme si zuby a v ne úplně ideální kondici se vydáváme na cestu k Sekvojovému národnímu parku, konkrétně k vjezdu Big Stump (Big Stump entrance).
Dobré ráno Kaliforniet - východ slunce u naší noclehárny Nejříve pokračujmeme tou klikatou úzkou cestou, po které jsme sem přijeli, než se připojíme na neméně klikatou silnici číslo 245. Na rozdíl od té předchozí silnice, zde bylo spousty parkovacích míst, kde se dalo v pohodě přenocovat, což dokazuje i množství odpadků, které se kolem těchto míst nacházelo ,a které jsou jasným důkazem, že jsou tato místa k tomuto účelu často využívána. My pokračujeme pomalou rychlostí téměř hodinu klikatou stoupavou silnicí, než dorazíme ke křižovatce se silnicí číslo 180, která je situována těsně před vjezdem do parku. Jenže přestože jsme vyjeli s poloviční nádrží, tak zde už máme prázdno a to že nám dojde benzín někde uprostřed pustého lesa (jak jsem si tehdy ještě naivně myslel) jsme riskovat nechtěli. Tím pádem nám nezbývalo na silnici číslo 180 místo doprava otočit doleva a sjet ty námi již nastoupané výškové metry do Squaw valley, kde jsme doufali, že natankujeme (později jsme zjistili, že tankovat se dá na několika místech i v parku, ale koho to mohlo napadnout). Sjíždíme tedy k benzínce, natankujeme a stejnou cestou stoupáme zpět až dojedeme k vstupu do parku. Jenže. Člověk by čekal, že přijede před nějaké středisko, kde zaparkuje koupí si vstupné a pojede dále do parku. Jenže tady jsme v USA a z auta se nevystupuje ani před národním parkem. Tak dety. Dojeli jsme ke vstupu a viděli jen budku se závorami. Hned se mi hlavou začnou honit myšlenky, kde že si koupíme ten Anual pas. Proto zaparkujeme na odstavném parkovišti a já se jdu zeptat do budky, kde se dá onen pas koupit. Odpověď je jednoduchá, tady u mě dojeďte si sem autem. Tak tedy vyplácneme 80$, za pas, který nám umožňuje vstupovat celý rok neomezeně do vše národních parků USA (výjma Monument Valley). Do zadní kolonky vyplním jen jedno jméno (kupodivu jsme druhé vyplňovat nemusel), což je výhoda, neboť je možné pas někomu přeprodat, dostaneme mapku, zpravodaj a vjíždíme do parku. Po pár mílích dojedeme do Grand grove village, která slouží jako návštěvnické centrum pro Sekvojový národní park i národní park Kings canyon. Je zde řada restaurací, informační centrum, zdarma záchody a také je zde možno doplnit zdarma pitnou vodu. My čas ještě navíc vyplňujeme studiem mapy a hledáme, kde jsou místa, která chceme navštívit. Zde děláme asi největší chybu dne a vydáváme se nejdříve k nejvyšší sekvoji na světě zvané General Sherman. Jenže tato cesta trvá přes hodinu, protože strom je od nás vzdálen asi 60 km po silnici dle českých standardů okresního charakteru. Tak vyrážíme. Po již zmiňované hodině jízdy přijíždíme k velikému parkovišti, kde si ještě naivně myslící, jaký kus cesty budeme muset ujít pěšky, si chystáme batohy s vodou a svačinou. Dojdeme k bráně pyšnící se hrdým nápisem „Sherman tree trail“ a dočítáme se, že cesta má asi 700 metrů.
Sekvojový národní park - Vstupní brána na „Sherman tree trail“ Vydáváme se tedy po vyasvaltované cestě lemované zábradlím k Shermanovi.
Sekvojový národní park - Sherman tree trail Cestou míjíme varovnou ceduli, že se jedná dlouho dlouhou cestu (celých 700 m) s převýšením a že cesta je lemována lavičkami a odpočívadlem, pro případ, že by jste z té tůry nemohli popadnout dech. Pro ty co věděli, že tuto hrůznou tůru nezvládnou, existoval varianta, kdy od parkoviště sjížděl ke stromu zdarma Shutle bus, od jehož zastávky to bylo kratší a po rovině. Prostě turistika na americký způsob.
Pobaveni touto informací pokračujeme dále po "stezce" až dorazíme konečně k trochu větším "stromečkům".
Sekvojový národní park - Sherman tree trail Dorážíme ke stromu. Osobně jsme čekal vysoký mohutný stožár skoro až do nebe. Místo toho jsme viděl na vršku ohlodaný strom, který byl sice mohutný, ale to bylo tak všechno. Nicméně jako správný turista si fotku stromu a okolí udělat musím.
Sekvojový národní park - General Sherman osobně Big Trees trail s díky vynecháme, vracíme se k autu (bez využití laviček po cestě) a vydáváme se autem k dalšímu známému bodu Tunnel logu. To je to místo, kde je spadlá sekvoj přes cestu a dá se skrze ní projet autem.
Sekvojový národní park - Tunnel log Po této zastávce se nevracíme zpět, ale pokračujeme cestou dál, podívat se, co se nachází po téhle e na Crescent meadow. Pro turisty co jsou zde na jeden den skoro nic, ale jinak je to výchozí místo pro High Siera trail a přechodů nejvyšších vrcholů místního pohoří, kde některé vrcholky dosahují výšky přes 3000 m.n.m. Víceméně na těchhle trailech začíná divoká příroda s minimem turistů a Američanů, takže kdybych se měl do těchto míst ještě někdy vrátit, tak na několik dní sem na tento trail. My zde ovšem na týden nejsme a proto se tu jen lehce projdeme nafotíme okolí, cedule varující před medvědy a přesouváme se autem k Moro rock.
Sekvojový národní park - Crescent meadow, kartáč na očištění pohorek
Sekvojový národní park - Crescent meadow
Sekvojový národní park - Varování o medvědech je skoro po celémm Sekvojovém parku
Sekvojový národní park - Crescent meadow Cestou si ještě na Japonce vyfotíme kořeny další spadle Sekvoje, vedle níž je právě projíždějící americké SUV docela prťavé.
Sekvojový národní park - Srovnání amerického SUV a kořenu vzrostlejší Sekvoje Přijíždíme na Moro rock, což je skála s úžasnými výhledy jak na údolí, tak na pohoří Siera Nevady a kupodivu zde kromě varování před úderem blesku, žádné další cedule, varující před obtížnosti výstupu, nejsou. Najdeme poslední místečko na parkovišti a vydáváme se na skálu.
Sekvojový národní park - Moro rock (2050 m.n.m.) Zástupy turistu zde nejsou, ale i tak je jich tu tolik, aby se úzké hrdla stezky daly na pár minut ucpat. Přesto jsou výhledy nádherné.
Sekvojový národní park - Výstup na Moro rock (2050 m.n.m.)
Sekvojový národní park - Výhledy z Moro rock
Sekvojový národní park - Výhled z Moro rock na cestu od Ash Mountain Entrance
Sekvojový národní park - Výhledy z Moro rock Nyní nastává otázka: „a co teď“ ? Moro rock byl poslední známý bod, který stojí za to vidět. Jenže je odpoledne a nám zbývá ještě spousta času. První bod je jasný, najít odpočívadlo a poobědvat. k. Rozhodneme se nakonec navštívit ještě Kings canyno, jenže to je těch 60 km cesty zpět, kterou jsme již absolvovali. Ale jelikož si myslíme, že park opustíme stejným výjezdem, jakým jsme sem přijeli, tak do toho jdeme. Nejdříve tedy oběd. Při cestě zpět Grant grove village hledáme místo, které jsme si vyhlédli už cestou sem a tam se taky usadíme.
Sekvojový národní park - divoká příroda poblíž našeho odpočívadla
Sekvojový národní park - naše zatím typické obědové menu toast, burakové máslo a marmeláda Jelikož jsme nevyspaní, je zde příjemné klima a celkem klid, tak si zde ještě na hodinku zdřímneme. Sice nejsme jediní, ale za to jsme jediní co spí s otevřenými dveřmi. Ostatní spí uvnitř auta se zapnutou klimatizací, že jsme v národním parku nevadí. Po druhé hodině se vydáváme ke canyonu. Nejdříve na Grand grove village a pak dále. Protože je to od Grand grove village ještě další hodina cesty, nedojedeme až na konec a kolem půl čtvrté se to rozhodneme otočit a jet zpátky.
Kings canyon scenic byway Tady už teplota tak příjemná nebyla a bylo zase krásných 40°C. Zadáme do GPSky plánovaný cíl město Olancha, které se nachází před Death Valley,a které je další na programu. Jenže to co uvidíme nás zrovna moc nenadchne. Jednak je to tak daleko, že tam dojedeme až o půlnoci (v tom lepším případě) a jednak nás GPS směřuje na ten druhý vjezd do NP s čímž se vůbec nepočítali. To znamená znova absolvovat tu 60 km dlouhou cestu (dnes již po třetí) od Grove tree village k Shermanovi a dále. Prostě jsme si to špatně rozvrhli a zbytečně se tak připravili o 2 hodiny času. Nezbývá než se vydat na cestu. Cesta za Shermenem k druhému vstupu je zajímavá co se týče výhledů, ale nic moc co se týče řízení. Je totiž plná serpentýn, kterými klesáte zpět do údolí. A jelikož park opouští v tuto dobu poměrně hodně lidí, tak jedeme v pěkně dlouhém hadu aut.
Sekvojový národní park - Moro rock cestou k Ash Mountain Entrance Vyjíždíme z parku. Je zvláštní kolik lidí do něj tak v pozdní odpolední hodinu ještě vjíždí. Projíždíme kolem Lake Keweah a vydáváme se směrem na Visaliu, kterou jsme včera projížděli. Z ní se napojíme na dálnici 99 a jedeme směrem na Bakerfield, kde se rozhodneme najít motel a přespat. Večeři tentokrát necháme na M‘c Donaldovi, který mi přijde jako nejdražší a nejméně chutný, ale zato je tu wifi zdarma, takže se mi podaří najít v Bakerfieldu pokoj v Motelu 6 za krásných 50$. Do Bakerfieldu dorazíme po hodině jízdy kolem deváté hodině, provedeme check in, vybalíme auto a jdeme po náročném dni spát. Zítra nás čeká změna plánu a to místo Death Valley přejezd do Las Vegas s malou zajížďkou k Hoover dam. Nicméně dnešní den nás donutil změnit strategii plánovaní. Ode této chvíle si dle ceny hotelu najdeme místo a město, kde přespíme a také detailněji den předem začnu studovat mapy a dojezdy abychom si nikde zbytečně nezajížděli jak tomu bylo dnes.
Užitečné odkazy:
Sekvojový NP ofociální stránky
