8.7.2017 USA
Nepříjemný budík, který nás probouzí v 6 ráno, nám signalizuje, že je čas sednout do auta a vydat se do národního parku Death Valley. Cestou pojedeme kolem legendární oblasti 51. Večer se vydáme navštívit srdce Las Vegasského hazardu tzv. Strip.
Las Vegas Boulevard A proč vstáváme tak brzo. Death Valley, které se v oblasti zvané Badwater basin (milovnici běhu znají, jako místo, kde startuje nejnáročnější ultramarotn světa Badwater, známý z knihy "Born to run") nachází 85,6 metrů pod mořem, je jedno z nejsušších a nejnehostinějších míst na světě. O tom svědčí skutečnost, že již v ranní hodinách zde naměříte 40°C a v poledne přes 50 °C. Z toho důvodu se doporučuje dojet zde co nejdříve, aby vám později neodešlo někde auto vlivem abnormálních teplot a to i přesto, že Death valley je využíváno pro své nepříznivé podmínky světovými automobilkami k testování vozů.
Vydáváme se na cestu kolem půl sedmé a venku už je jak v sauně, ve které fouká horký vzduch z fénu. Teplota něco přes 30°C. Přestože je ještě poměrně brzo,tak silnice jsou docela plné až do okamžiku, kdy se dostaneme za Las Vegas na silnici číslo 95, po které pojedeme většinu trasy. A jelikož cesta vede pouští a je rovná téměř jako pravítko, tak je i docela nudná. Po několika mílích se navíc stává ze čtyřproudé dvouproudá, a tak jediným zpestřením je státní věznice uprostřed pouště, kde to musí být opravdu za trest a vojenská základna, která připomíná oblast 51, za kterou, jak později zjišťujeme, je opravdu vydávána. Pokračujeme dál po silnici číslo 95 až do Amagarosa valley, kde odbočujeme doprava na další nekonečně rovnou pouštní silnici, po které dojedeme až do Death Valley Junction, kde odbočíme doleva a začneme pozvolně klesat do ještě více nehostinné oblasti.
Sjíždíme do Death Valley Na rozdíl od ostatních národních parků zde není žádná brána, kde se platí vstupné a tak ani nepoznáte, že už jste v parku a jen prostě klesáte a klesáte až se před vámi najednou rozevře bílá pláň vyschlého solného jezera.
Death Valley - Vyschlé solné jezero Brána zde sice není, ale oficiální visitors centrum naleznete ve Furnace creek. Tím se ale nezdržujeme a těsně před ním odbočujeme směrem na Badwater Basin, kde přijíždíme kolem čtvrt na deset, vítaní teplotou překračující 40°C.
Death Valley - Badwater Basin Do deseti hodin se může vstoupit na solnou pláň a tak toho využíváme. Kupodivu, přestože na ní celou dobu svítí slunce, tak solný povrch je chladný a jde na něm bez problémů udržet ruku. Projdu se kousek po jezeře a vracím se zpět. Nikol, které je horko mě čeká s bráchou již v autě a vracíme se zpět.
Death Valley - Badwater Basin Po cestě uděláme ještě dvě přestávky. První u místa zvaného Golden Canyon, který si nejdříve jdeme a po pár metrech už jenom jdu, prohlédnout. Jelikož jdu bez vody, tak ujdu jenom pár set metrů.
Death Valley - Cestou od Badwater Basinu ke Golden Canyonu
Death Valley - Golden Canyon
Death Valley Od Golden Canyonu pokračujeme k místu zvaném Zabriskie point, odkud je po menším výstupu, krásný výhled na písečné duny.
Death Valley - Cesta na Zabriskie point
Death Valley - Zabriskie point Tímto zakončujeme návštěvu Death valley a vracíme se stejnou cestou zpět do Las Vegas. Cestou natankujeme na křižovatce se silnicí 95 jeden z nejlevnějších benzínu na benzínce zvané „oblast 51“. Kdybych toto místo charakterizoval ještě jinak, tak je to zapadlá díra v poušti s pár obytnými karavany a jednou funkční a jednou zchátralou benzínkou, ale jak již jsem psal, byl zde jeden z nejlevnějších benzínu co jsme v USA tankovali. Pobavila mě i pokladní, které jsem dal kreditku v obalu, se kterým mi ji cpala neúspěšně to terminálu. Před druhým pokusem jsem ji ten obal raději sundal. Po této vtipné historce pokračujeme do Las Vegas. Cestou na hotel se chceme stavit v tom stejném Walamartu co včera, protože jsme tam viděli i In-n-out burger, kde bychom chtěli poobědvat. No nebyli jsme úspěšní. Nejdříve jsme si mysleli, že jsme správně, protože to obchodní centrum vypadalo úplně stejně jako včera až na In-n-out, který tam chyběl. Ony nákupní zóny na západě vypadají všechny hodně podobně stejná architektura a dokonce i stejná barva fasády, takže se v tom dost špatně orientuje. Nám ovšem nezbývá nic jiného než jen nakoupit a oběd zkusit někde po cestě nebo až u hotelu, kde je několik pro nás nezajímavých fast foodu. Dopadlo to tak, že jsme dojeli až do hotelu, kde nám mezitím stihla pokojská nastavit klimatizaci na 20°C, když venku bylo pře 40 a z něj jsme se vydali na zkoušku fast foodu Taco bell. Včera ve tmě to nebylo vidět, ale hotel se opět nachází v ne moc přívětivé oblasti a pozná se to tak, že se kolem opět potuluje spoustu zvláštních individuí především černošského původu a sem tam potkáme i nějaké to rozebrané auto, ale do Taco bell jsme ve zdraví došli. Tady černošská omladina trávila svůj volný čas jen tak poflakovaním se bez jakéhokoliv zásahu obsluhy. Byl to taky jediný fast food, kde jsme se nebyli schopni s obsluhou domluvit, ale nakonec i to se nějak zvládlo. Každý, kdo byl v USA, nás od Taco bell odrazoval, že není nic moc a měli celkem pravdu. Dali jsme si XXL burito za asi 5$ což sice byla na USA příjemná cena, ale chuťově to žádný zázrak nebyl. Po obědě se vracíme na pokoj, kde dospáváme ráno, protože Las Vegas žije až večer.
Do centra hazardu takzvaného Stripu vyrážíme v sedm večer. Auto zaparkujeme zadarmo u Mc‘Donaldu naproti hotelu Mandalay Bay a vydáváme se na obhlídku kasín a hotelových komplexů, kdy začíneme nejbližším Madalay Bay.
Las Vegas Strip
Las Vegas - Hotel Mandalay Bay Pokračujeme kolem Egypstké pyramidy (kasíno Luxor).
Las Vegas - Luxor Až dojdeme ke kasínu ve stylu New Yorského Manhattanu (New York Hotel & Сasino), které má i horksou dráhu.
Las Vegas - New York Hotel & Сasino Od kasín si na chvíli odpočineme, protože přes cestu naproti New Yorku se nachází Coca Cola store, kde se nachází spousta suvenýru s logem Coca Coly a kde asi nejzajímavější je nadživotní velikost láhve Coca Coly. Taky je zde možno odzkoušet za nemalý peníz různé příchutě a variace coly, kde myslím ani nechybí kolumbijská Coca, dělaná z lístků cocy, ze které se vyrábí kokain.
Las Vegas Boulevard
Las Vegas - Coca Cola store Od Coca Cola store pokračujeme Stripem dále. Nejdříve kolem obchodu s luxusním zbožím.
Občas kolem striptérek, nebo co to je za polonahé hostesky, co všude kolem ve dvou postávají. Občas kolem komiksového hrdiny, kdy jednou si s námi plácl samotný Batman. Až se dostaneme ke kasínu Paris,kde nesmí chybět kopie Eifelovy věže.
Las Vegas - Filmové postavičky, kterých je plný celý Strip (foto Lukáš)
Paris Las Vegas Od ní se přesouváme k Bellagiu, kde se na chvíli zdržíme, protože chceme vidět originální fontánové choreo, které zde každých 15 minut minut probíhá a které je pokaždé jiné.
Las Vegas - Bellagio a jeho fontány Od Belagia jdeme k Cesar palace.
Las Vegas - Cesar palac A od něj se stočíme k Linq promenádě, jejíž dominantou je obrovské ruské kolo High Roller.
Noční Las Vegas
Las Vegas - Linq promenade a High Roller v pozadí Tím zakončujeme prohlídku Stripu, chtěli jsme ještě dojít k hotelu, stylyzujícího se jako Benátky, ale nakonec jsme tam nedošli, protože jsme žízniví a unavení. Žízniví proto, že všude je buďto draho nebo obří fronta, teplota přes 30°C a vodu jsme si sebou nevzali. Vracíme se proto zpět k autu. Jsme ale líní a tak dojdeme jenom k Manhattanu, odkud jezdí do Mandalay zdarma nadzemka, kterou se rádi svezeme.
Las Vegas - Noční New York Hotel & Сasino V Mandalay nesmí chybět ta nejdůležitější fotka z Las Vegas a to za herním automatem. Bohužel jsou jenom na poukazy, takže jsme na něm štěstí nevyzkoušeli a jen se u něj vyfotil
Las Vegas - Jenda s herním automatem nesmí chybět Od Mandalay je to už jen kousek k autu, které nám naštěstí neodtáhli. Vracíme se zpět na hotel, kde jedním pivem zakončujeme dnešní den. Zítra opustíme nadobro Las Vegas a vydáme se do jednoho z nejkrásnějších národního parku jménem Zion.
Užitečné odkazy:
Death Valley NP ofociální stránky
