Kazachstán den 2. - Astana

24.9.2017 Kazachstán

„Já ti nechci nic říkat, ale co chceš vidět v tak chudé zemi jako je Kazachstán“. Asi tak nějak zněl vzkaz Monice od jedné z jejich kamarádek z Čech, poté co Monika oznámila svou polohu na Facebooku. Přesně takhle uvažuje člověk, co si myslí, že zná Kazachstán, protože viděl film Borat, který byl mimochodem natáčen v Rumunsku. Obecně panuje myšlenka, že v Kazachstánu je největší vymožeností jurta a jízda na stepním koni. Skutečnost je ovšem taková, že jsme nepřiletěli do chudé země, ale z chudé země. A o tom všem se pokusím napsat v několika následujících kapitolách o týdenním putování po Kazachstánu.

Astana - Symbol města věž Bajterek

Když jsem opouštěl Budapešť bylo kolem 20°C, když jsem vyšel z letiště v Astaně, málem jsem umrzl, protože venku byly -2°C a já byl oblečen pro počasí v Budapešti. První věcí bylo vytáhnout rychle z batohu teplé oblečení. Poté jsme začali hledat zastávku autobusu. Z internetu mám zjištěné, že do centra a k našemu hostelu jede autobus číslo 10. Najdeme zastávku s mapou linek, s informacemi o intervalech a časech prvního a posledního jedoucího autobusu. Čeká nás tu poměrně veliký hlouček především českých turistů a autobus ne a ne přijet. Seznámíme se tady s Češkou, která zde jede na stáž a která rovněž zjišťuje, jak se jede do centra. Nakonec volí taxík. My to ovšem s místní MHD nevzdáváme a čekáme dál. Po chvilce čekání vypozoruji, že na letiště jezdí tam a zpátky spoustu autobusů, ale ani jeden z nich nezajíždí na tu naši zastávku. Tudíž přesuneme se do míst k terminálu T1, kde autobusy zastavují (žádná šipka žádná informace) a doufáme, že nějaká ta desítka přijede. Nakonec se poštěstí a my se nahrneme do autobusu. No, ale jak se zde kupují jízdenky ? Nakonec nás jeden turista co ptal řidiče informuje, že prodavač jízdenek teprve přijde. Ok, tak se usazujme a jedem. Sice prvních několik zastávek nikdo nepřistupuje, ale pak zpozoruji týpka s dlouhým potištěným papírovým páskem , ze kterého po zaplacení kus utrhne a předá ho cestujícímu. Nutno dodat, že nemá uniformu ani žádný znak toho, že je opravdu průvodčí a ne nějaký místní, co si tady na nás přivydělává. Když přijde k nám čekám, že mě osloví a zeptá se mě na jízdenky, jenže on kolem mě jen projde a prodává dál. Mine i Radima, který sedí opodál. Toho mine i při cestě zpět a zastavuji ho až já když před něj natáhnu ruku s penězi. Jinými slovy MHD v Kazachstánu funguje tak, že každý autobus má svého průvodčího, který chodí po autobuse a prodává jízdenky. Po celou dobu co jsme zde jezdili jsme si nevšimli, že by se někdo schovával nebo dělal, že už zaplatil a každý ihned nástupu podával peníze k průvodčímu. Občas se i stalo, že mu jízdenky došly a tak jste mu prostě zaplatili a jeli bez ní. On už vás stejně nekontroluje. Vše zde funguje na poctivosti. Pokračujeme autobusem do města a pomalu se nám vyobrazuje podoba onoho „chudého Kazachstánu“ v podobě moderních novostaveb, obřích nákupních center a krásně nasvícených mrakodrapů. Kde máme vystoupit vím, podle GPSky v tabletu, který mám položený na batohu. Přesto ke mně z ničeho nic průvodčí přišel a ptal se, kde jedu. Ukázal jsem mu místo na mapě. On mi napočítal počet zastávek do vystoupení. A těsně předtím, než jsme k ní dojeli za mnou přišel znovu, aby mi řekl, že tady máme vystoupit. Mezitím se nás ještě nějaký student sám od sebe anglicky zeptal jestli potřebujeme s něčím pomoct. Vystoupili jsme tedy na správné zastávce kousek od symbolu města věže Bajterek a vydáváme se hledat náš hostel.

Astana - Symbol města věž Bajterek nasvícená v noci

Když dorazíme k místu, kde by měl být, zjeví se před námi obrovská bytová budova. Chybí zde jen jeden detail a to popisek, ve kterém vchodě a zda vůbec zde sídlí náš hostel, protože budova je čtvercové stavby a má několik vchodů. Když tak bloudíme a hledáme, zjeví se místní, kteří nás přivedou ke správným dveřím a nasměrují nás dále. Potom už hostel lehce nacházíme a ubytováváme se. To vše v jedenáct večer kazašského času (+ 4 hodiny oproti středo evproskému). Na procházku v noci nemáme odvahu a protože máme teprve sedm hodin našeho času, tak zapíjíme do dvou do rána to, že jsme úspěšně doletěli a dojeli až do hostelu. Pak jdeme spát.

25.9.2017 Kazachstán

Časový posun a chybějící okno v našem pokoji způsobí, že vstaneme až v 11. Sice se nám ještě příliš nechce, ale vydáváme se do města. Musíme najít místo, kde posnídáme (poobědváme) a hlavně musím najít elektro, kde si musím koupit paměťovou kartu, protože tu svou jsem nechal doma v notebooku. To je důvod, proč jsem zatím neukázal moc fotek. Pro orientaci v kazašských městech používáme mobilní aplikaci 2GIS a ta nám ukáže, že kousek od Bajtereku je nákupní centrum Keruen. První jdu v prázdném obchodním centru do elektra. Tam si kupuji paměťovou kartu. Ovšem koupit si v Kazachstánu kartu není jen tak a mě čeká pořádná úředničina. Nejprve za mnou přijde prodavačka, té ukážu, že chci tuto karu. Ta se mnou odejde k nejbližšímu počítači, kde zadá nějaké kódy. Poté jdeme k pokladní, kde zaplatím. Ovšem místo karty obdržím jen lístek se kterým musím k dalšímu pultu, kde si lístek prohlédne pečlivě ochranka a až teprve potom mi vydají mojí paměťovou kartu. Jinými slovy nákup paměťové karty zaměstná 3 lidi. V patře, kde je elektro, je i množství rychlého občerstvení, kde už nutně potřebuji pojíst, protože jsem od letadla nejedl. Zde vyzkouším řetězec Izbuška, kde ženy v krojích prodávají za příznivé ceny místní pokrmy. Po snídani je potřeba ještě navštívit prodejnu s potravinami Galmart, kde je povinností zjistit cenu vodky a nakoupit svačinu na dnešní pochůzky po městě. Cena vodky je zde příjemná jako na Ukrajině, kde místní začíná na cca sedmdesáti korunách. Co nás ovšem zaujme víc je láhev Coca–Coly, ve které ovšem není Coca-Cola, ale Kazachstán kola.

Kazachstán Cola

Tu si hned šoupnu spolu s pečivem do košíku a vydáváme se konečně objevovat město. Při cestě do Keruenu jsme si všimli budovy tvaru koule, která sloužila jako Kazašský pavilón na právě skončeném Expu. Vydáváme se tedy nejprve tímto směrem. Cestou míjíme velkou výstavbu nových bytových komplexů a nově vznikající ulice.

Rozestavěná Astana

Dojdeme až Astana aréně, kde bude hrát za 3 dny svůj pohárový zápas Slavie a kde se nacházejí další sportovní budovy Velodromu a Rychlobruslařské dráhy.

Astana - Velodrom


Astana arena


Astana - Bruslařský stadion

Od ní pokračujeme stavěnými či nově postavenými sídlišti k areálu Expa.

Astana cestou k areálu Expa

U něj si musíme udělat milión fotek s koulí lehce připomínající hvězdu smrti z hvězdných válek.

Astana - Areál Expa (koule je pavilón Kazachstánu)

U již bývalého vstupu do areálu Expa se nachází největší a nejnovější obchodní centrum Astany „Mege Silkway“. Tam si uděláme pauzu na oběd v čem jiném než v „Izbušce“, kde jsem za Boršč a Plov zaplatil cca. 63 Kč.

Astana - Nákupní centrum Mega Silkway


Astana - Řetězec rychlého občerstvení Izbuška


Astana - Tradiční jídla Boršč a Plov

Když vyjdete druhou stranou toho obrovského nákupního centra, tak se ocitnete naproti vstupu do Nazarbajevovy Univerzity, kde jen tak nedostanete a musíte se nechat zapsat u vstupu a poté projít přes turniket. Radim osloví náhodného studenta, který nás po areálu provede a to tak detailně, že nás vezme až na svůj pokoj na kolejích.

Astana - Kampus Nazarbájevovy Univerzity


Astana - Model finální podoby Nazarbájevovy Univerzity


Astana - Nazarbájevova univerzita a fotka s naším Kazašským průvodcem








Astana - Koleje Nazarbájevovy univerzity

Univerzita má rozlohu větší továrny a je jako celé město v mohutné výstavbě. Ve velkém se zde staví koleje, domy pro učitele, studovny a sportovní areály.

Astana - Nazarbájevova Univerzita

Rozloučíme se s naším průvodcem a autobusem se necháme popovézt směrem do centra poblíž mešity Nur Astana. Odvahu navštívit jí má jen Radim a tak čekáme s Monikou venku.

Astana


Astana - Mešita Nur Astana

Vedle mešity se nachází jurta, kde se prodává místní specialita v podobě koňského zkvašeného mléka a sýru z něj. Radim, musí vše samozřejmě ochutnat a nezapomene se s námi podělit. Tato specialita rozhodně nechutná jako kravské mléko a po prvním srknutí vám trvá poměrně dlouho než se odvážíte tu nepopsatelnou šílenost co máte v puse polknout (Monika to rovnou vyplivla). Jen pro úplnost. Sýry chutnají úplně stejně hnusně. Přesto vše si Radim tyto pochutiny oblíbil a popíjel je po celou dobu naší cesty. Od mešity se vydáváme zpět k věži Bajterek (místními známé jako lízatko chupa chups). Bajterek slouží jako rozhledna s malou kavárnou, kde vás po důkladné kontrole a platbě 50 Kč vyvezou výtahem.

Astana - Water-Green Boulevard


Astana - Věž Bajterek


Astana - Ve věži Bajterek


Astana - Ve věži Bajterek - výhled na Astanu

Ovšem největší atrakcí Bajtereku není samotný výhled na město, ale otisk ruky prvního a zatím jediného prezidenta Kazachstánu Nursultana Nazarbajeva, se kterou jsem si nemohli, samozřejmě po vystání dlouhé fronty, nenechat udělat fotku.

Astana - Otisk ruky prezidenta Nazarbajeva

Radim potřebuje doplnit kofein,a tak jdeme vyzkoušet i místní kavárnu, kde na nás po chvilce sezení narazí ta samá Češka se kterou jsme se potkali včera na letišti. Zde ještě chvíli posedíme a pak se vydáme společně na večeři do Keruenu.

Astana - Okolí kolem věže Bajterek

Do restaurace Del Papa, která je jak později zjistíme Italská a kazašské speciality zde nevedou. Tak jsme si tedy zaletěli do Kazachstánu, abychom tam vyzkoušeli Italskou kuchyni. Po večeři se s námi naše krajanka loučí a vtipně prohodíme, že se zítra potkáme v muzeu, které máme v plánu všichni navštívit. Tím se naše cesty pro dnešek rozcházejí a my jdeme ještě do Galmartu nakoupit snídani, druhou večeři a vodku. Cestou ještě narazíme na první suvenýry v Astaně, kde si Radim kupuje místní tradiční čepici se kterou pak celou dobu chodí. Mezitím se večer setmělo, takže máme krásnou možnost si nafotit noční nasvícenou Astanu.

Noční Astana

Poté už následuje jen návrat na hostel a program v podobě degustace místní vodky „Kabarga“. Zítra budeme pokračovat neméně zajímavou prohlídkou zbytku Astany a večer se pak přesuneme nočním vlakem do Almaty.

Užitečné odkazy:

Hostel Nocleg, kde jsme byli ubytování v Astaně
Stránky Čechů žijících v Astaně, lsoužící jako náš průvodce po městě
Mapa linek autobusů v Astaně