9.7.2018 Kyrgyzstán
Původně jsem měl dnes smělý plán v podobě zdolání vrcholu pik Učitel s úctyhodnou výškou 4500 m.n.m. Jenže včerejší výkon žen, únava a pozdní vstávání mě donutilo v plánech trochu polevit. Z toho důvodu se z plánovaného náročného výstupu stal výlet kolem ledovce Ak Sai spojený s výstupem na ruský camp.
NP Ala Archa - Ledovec Ak Sai V noci bylo ve stanu docela chladno, ale jakmile se slunce opět opřelo do údolí bylo ve stanu už pořádné horko. Lehce propocený se budím s Žanet kolem desáté hodiny.
NP Ala Archa - Ránní dopoledne v kempu Raceka (foto Žanet) V klidu jsme posnídali a po sbalení výletních batůžku jsme se o půl dvanácté vydali na cestu. Mezitím nás opustil Anton, který se musel kvůli pracovním povinnostem neplánovaně vrátit do Biškeku. Z mezinárodní výpravy už zbyla jen Itálie v podání Angela. Když dojdeme za chatu, tak potkáváme včerejší Čechy, jak se vracejí z Pik Učitele a popisují, že vyšli v 6 ráno a cesta byla namrzlá a na vrcholu se brodili sněhem.
NP Ala Archa - Horní část kempu Raceka Rozloučíme se a pokračujeme k ledovci. Vyjdeme na val a pak začneme stoupat po kamenitém svahu vzhůru. Mezitím děláme poměrně časté foto pauzy, protože je pořád co fotit.
NP Ala Archa - Ledovec Ak Sai
NP Ala Archa - Ledovec Ak Sai
NP Ala Archa - Chata a kemp Raceka Poté se snažíme pomoci GPS napojit na stezku, která by nás měla navést na ruský kemp, ale jakmile na ní narazíme, tak po pár set metrech z ní zase nechtěně odbočíme a skalní plošinu, kde kemp leží podejdeme. Pokračujeme až dojdeme těsně na dosah ledovce.
NP Ala Archa - Ledovec Ak Sai Tam chvíli posedíme a vracíme se zpět. Angelo s Terkou se oddělují a šplhají ke kempu, já se zbytkem se vracíme stejnou cestou zpět s tím, že si zajdeme ještě se podívat na ledovcové jezero, které jsme cestou nahoru viděli.
NP Ala Archa - Ledovcové jezero Ak Sai (foto Žanet)
NP Ala Archa - Angelo s Terkou u ruského kempu (foto Žanet) Cestou k jezeru nejdříve slyšíme a poté i vidíme na protější stěně stádo koz, které se probíjejí dosti nepřístupným terénem. U ledovce uděláme pár záběrů videa a vracíme se do kampu.
NP Ala Archa - Ledovcové jezero Ak Sai (foto Žanet) Mezitím zahlédneme Angela s Terkou, tak směřujeme k nim, abychom se vraceli společně.
NP Ala Archa - Sestup zpět do kempu (foto Žanet) Přestože jsme myslel, že tento výlet bude jen na chvilku, tak do kempu jsme se vrátili až v 6 večer. Před tím jsme museli, ale jít zaplatit další noc správci kempu. Před chatou jsme potkali další Čechy a po krátké rozpravě s nimi jsme zamířili do chaty, kde jsme se pro změnu dali do řeči s Kyrgyzi, kteří v ní zrovna seděli. Jedna holčina uměla anglicky, tak jsme si i solidně popovídali. Asi nejzajímavější hláškou dne bylo, že jakmile se dozvěděli, že jsme přijeli z Kazachstánu, tak prohlásili: „V Kazachstánu nic není, vše zajímavé je v Kyrgyzstánu“. A já potvrzuji, že měli docela pravdu. V Kazachstánu sice pár zajímavých míst je, ale vše je od sebe strašně daleko. Kdežto v Kyrgyzstánu je zajímavost na každém rohu. Po přátelské rozpravě se vracíme do kempu, zadokumentuji své nové boty, které se mi po opravě znovu rozlepily a poté připravujeme večeři.
NP Ala Archa - Večeře v kempu (foto Žanet) Ještě, než zapadne slunce, se musíme okoupat v potoku, vypít trochu vodky a jít se západem slunce spát. Večerní drama nám připravil rozvodněný potok. Ten se rozlil více než včera a přes den nenápadný a malý pramínek se nebezpečně přibližoval i k naším stanům. Spodní stany Poláků a Čechů to vyplavilo. My stavíme provizorní hráz z kamenů a také ucpáváme cestu kudy na pěšinu protéká voda z potoka.
NP Ala Archa - Večerní povodně v kempu (foto Žanet) Poté jdeme spát, doufajíc, že se neprobudíme v bazénu. Naštěstí se tak nestalo a my se dostatečně vyspali na zítřejší sestup z hor zpět do Biškeku.
Užitečné odkazy:
Starší český cestopis o Ala ArchaJournal nomads o Ala ArchaStránka popisující národní park Ala Archa
