24.9.2018 Gruzie
První den v kavkazských horách se půjdeme podívat na ledovec Chaladi.
Bohužel počasí nepřálo a z hor okolo jsme moc neviděli.
Ledovec Chaladi Mestie je výchozí místo pro tři túry. Dvě jsou jednodenní. Je to výlet na ledovec Chaladi a výstup na jezera Kolurdi. Dále je Mestie výchozím místem pro třídenní trek do vesnice Ushba. Pokud nechcete chodit pěšky můžete jet vlastním autem, nebo využít taxi z Mestie. Rozhodnete-li se jet vlastním autem, tak upozorňuji, že osobákem nemáte šanci. Na letišti jsme totiž potkaly holčiny, co to osobákem absolvovaly. Píchly po pár kilometrech. Poté zapadly, tak že by se bez cizí pomoci už od tama nedostaly. Takže vlastní auto ano, ale jen 4x4 SUV.
Probouzíme se a venku pořádně lije. Zatím rezignujeme na nějakou činnost a pokračujeme ve spánku. Marek mezitím vyrazí na obhlídku města, aby sehnal něco k snídani. V 11 vstávám z postele a burcuju ostatní k činnosti. Před dvanáctou se tak vydáváme původně na Koruldijská jezera. Jenže potkáme pana domácího, který nám poradí, že v tomto počasí je lepší jít na ledovec a na jezera se vydat zítra, kdy má být o něco lépe.
Mestie - výhled z okna nedával moc nadějí na pěkné počasí (foto Žanet)
Mestie (foto Žanet) Procházíme Mestií po levém břehu řeky Mestiachala. Oblačnost je tak nízko a údolí tak hluboké, že nevidíme nic z okolních velehor, které mají až 4000 m.n.m..
Plánujeme přejít řeku mostem za městem, jenže jak tam dorazíme, tak vidíme zátaras a zákaz vstupu. Žanet odmítá zákaz porušit a zvažujeme, jestli se budeme vracet kilometr zpět, nebo to riskneme. Mezitím na silnici na protějším břehu zastaví nákladní auto a řidič na nás gestikuluje ať jdeme. Jelikož se zde staví potrubí tak most je od cesty odříznutý. Nicméně nás navede tak, abychom se na cestu dostali.
Pokračujeme po silnici., která vede podél řeky a na které co chvíli projede stavební vozidlo, protože potrubí se staví po celou dobu naší cesty až k odbočce na ledovec. Cesta je to velice nudná. Nicméně k odbočce na ledovec u kavárny vás odveze v případě zájmu taxi. Nebo budete mít štěstí jako my a vezme vás řidič dodávky, který veze něco do jídelního stanu, takže nám ušetří tak kilometr cesty. Poté pokračujeme zase po svých. Míjíme bagristu, který na nás mává ať jdeme k němu. Zeptá se nás odkud jsme a dá nám každému jablko. Děkujeme mu matloba po grtuzínsky, ale on na to, že je z Ázerbájdžánu. Pokračujeme dále. Po dvou hodinách dorazíme k zavřené kavárně, kde čekají taxikáři pro svoz zpět do Mestie (dále už se autem nedostanete). Taky tady probíhá stavba něčeho, co připomíná přehradu nebo elektrárnu. My se na chvíli zastavíme u zavřené kavárny, kde pod jedním slunečníkem posvačíme. Podotýkám, že neustále pršelo. Poté pokračujeme v cestě dále.
Kafe Chaladi - Poslední místo, kde se dá dojet autem a místo kde se odbočuje k ledovci(foto Žanet) Přejdeme po lanovém mostě řeku, a poté pokračujeme lesní stezkou podél potoka, který je přítokem pro řeku Mestiachaladi právě v místě lanového mostu.
Cesta není nijak příkrá a k ledovci dorážíme po necelé hodině chůze. Přestože obtížnost je velmi nízká, tak ve tři čtvrtině cesty potkáme umírající turisty, kteří už na další pokračování nejspíše rezignovali, protože jsem je potkali až na cestě zpět, jak jdou pomalu dolů.
Cesta k ledovci Chaladi (foto Žanet) Přístup k ledovci je přes hromadu kamení. A jak jsem se o chvíli později přesvědčil, tak nacházet se v jeho blízkosti je dosti nebezpečné. Protože jak se dostanu k jeho stěně, tak mi pár centimetrů před obličejem v úrovni hlavy proletí pořádný šutr, které se tady vlivem tání ledovce neustále uvolňují. Zato mám ale fotky ledovce z blízka.
Uděláme pár fotek a vracíme se zpět do Mestie. Osobně hodnotím, tento ledovec jako nic moc extra zajímavý a kdybych měl na Mestii jen jeden den, tak ho můžu s klidem vynechat. Dolů do Mestie to jde mnohem rychleji a ve městě jsme za necelé 2 hodiny. Cestu kolem nám znepříjemňovaly těžká nákladní auta, které kolem projížděly. Cestou nazpět jsme šli celou dobu pro pravém břehu a procházeli jsme kolem místního letiště, které má architektonicky zajímavou letištní budovu. Ono v téhle části Mestie, se nacházelo mnohem více zajímavých objektů.
Mestie - Budova letiště
The Best of Mestie
Mestie Dorazíme na pokoj celí promočení a promoklí. Dáme sušit věci. Zrelaxujeme a večer se vydáváme na večeři. Chtěli jsme jít zase do Laily, ale vevnitř bylo plno nebo rezervace a na sezení venku byla zima a my byli málo oblečení. Tak jsme hledali dále až jsme zakotvili v Old house cafe, kde jsme si dali naše první Chačapuri Adžaruli. Od běžného chačapuri se lišící především tvarem a syrovým vejcem na povrchu.
Chačapuri Adžaruli (foto Žanet) Po večeři ještě projdeme místní obchůdky. Na pokoj kupujeme demižon červeného a nějaké chipsy. Moc toho ovšem nevypijeme a poměrně brzo jdeme spát. Zítra nás čekají jezera Koruldi.
Užitečné odkazy:
Popis cesty na ledovec v angličtině
