Je 17. červenec a konečně začíná naše veliká cesta.
Petrohrad - Katedrála Panny Marie Kazaňské (foto Žanet)
Po včerejším rozlučkovém večírku je budíček v 5:00 velice nepříjemný. Nyní nás čeká nelehký úkol, máme dvě hodiny na to, abychom se sbalili na měsíc trvající cestu. Bohužel různé povinnosti a jiné záležitosti nedovolily se sbalit dříve, proto to řešíme takto na poslední chvíli. Během balení zjišťuji nepříjemnou věc. Nemám vytištěné potvrzení o pojištění. Rychlé kontroluji internet. Je ho potřeba u pasové kontroly nebo ne? Všude se píše, že ano. Co teď? Nemám ho ani elektronicky. Domlouvám se proto s kolegou z práce, že mi ho zašle na email a my někde po cestě musíme najít copy centrum, kde si to potvrzení vytisknu. Jsme sbalení snad máme všechno. Vyrážíme na autobus, který vyjíždí v 7:30 směr Praha. Na Černém Mostě přesedáme na metro a na Palmovce přerušujeme jízdu a rychle utíkám do copy centra, vytisknout si potvrzení o pojištění. Po úspěšném vytištění pokračujeme metrem dále. Vždy jsem si liboval, jak cesta na pražské letiště je rychlá a pohodlná, ale teď, když vím že nám letadlo letí za dvě a půl hodiny, se mi zdá že se to metrem strašně táhne. Dorazíme na letiště necelé dvě hodiny před odletem. Na check-in dorazíme mezi posledními a bez fronty jdeme rovnou k přepážce. Tam nám zkontrolují pouze platná víza a vytisknou nám letenky. Když jdeme na pasovou kontrolu, tak kolem nás projde policejní hlídka, která v poutech vede nějakého muže. Po pasové kontrole jdeme rovnou ke gatu a čekáme až se nalodíme. Letíme společností Smartwings, která má svoje netradiční rituály. Poprvé slyším bezpečnostní hlášení v češtině, dále oproti jiným společnostem počítají počet pasažérů a letušky mají na sobě cedulku safety, čímž nám chtějí naznačit, že jsou schopní nám poskytnout zdravotní pomoc, což bych asi očekával automaticky i bez cedulky. Rovněž překvapením je šedesáti letá letuška. Přestože cenově to není moc poznat prezentuje se SmartWings jako nízkonákladová aerolinka, proto je tam vše zpoplatněné včetně jídla. Ovšem vodu dávají zdarma, což mě překvapilo.
Po dvou hodinách letu úspěšně přistáváme v Petrohradě na letišti Pulkovo. Čeká nás první kritický bod naší ruské výpravy, pasová kontrola. Hned na začátku mě překvapí množství přepážek. Nikde nevidím nikoho vyplňovat imigrační kartičky. Všichni jdou rovnou do řady. Navíc nikdo v ruce nedrží žádné dokumenty. Všichni mají jenom pas. Navíc i odbavení probíhá docela rychle, a tak jdu na řadu celkem brzo. Předám jenom pas, který si celnice načte, poté načte vízum, vytiskne imigrační kartičku, ta se tedy nevyplňuje, dá milion razítek a vítá mě v Rusku. Velice rychlá procedura, což na úvod mile překvapí. Žádné pojištění a nic dalšího včetně voucheru se zvacím dopisem ji nezajímalo. Oba jsme úspěšně vpuštění do Ruska a jdeme si vyzvednout batohy do příletové haly. Kupuji sim kartu společnosti MTC. Původně jsme chtěli 10 GB simku, ale týpek, který se nám ze začátku nevěnoval, protože měl rozehranou hru na mobilu, nám řekl, že se prodává jenom bezlimitní sim karta za 350 rublů na 14 dní. Ve finále jsme teda platili jenom 300, ale furt je to v přepočtu nějakých 110kč na 14 dní za bezlimitní mobilní internet. Vyžádal si pas a pak 5 minut něco vyplňoval do počítače. Po úspěšném zakoupení sim karty jdeme hledat maršrutku k39. Není to složité. Hned u východu je vidět autobusová zastávka, a navíc tam stojí naháněč, který svolává lidi do maršrutky.
Petrohrad - Letiště Pulkovo, stanoviště maršrutek (foto Žanet)
Zaplatím 80 Rublů za oba a jedeme asi 20 minut na stanici metra Moskovskaya. Na stanici metra bojujeme se zakoupením jízdenek. Víme, že chceme několikadenní jízdenku, která nás opravňuje jezdit po celém Petrohradě ve všech prostředcích MHD a pokrývá dokonce i Petěrhof, jenže k tomu je potřeba karta, kterou nám první automat nenabízí. Karta stojí 60 Rublů. Kartu získáme v druhém automatu a uděláme menší chybu, když si ji necháme nabít na 5 dní za 510 Rublů. 5 dní totiž neznamená 5 kalendářních dní, ale 5 x 24 hodin. Kdybychom to tušili, tak nám stačilo nabít jen na čtyři dny. Jízdenky úspěšně zakoupeny. Jdeme na metro a jedeme na náš hostel. Jako první vás v petrohradském metru zaujmou zavírací dveře, které zabraňují pádu do kolejiště. Jenže nejsou průhledné a vypadají jako dveře do výtahu. Navíc se tyto dveře zavírají s takovou razancí, že vám to musí v klidu rozdrtit ruku, pokud ji tam necháte.
Petrohrad - Petrohradské metro (foto Žanet)
Jdeme do stanice Vasileostrovskaya, která se nachází na Vasilyevském ostrově. Stanice je součástí zelené linky číslo 3. Pro Čechy je zajímavá tím, že na této lince jezdí soupravy vyvinuté v Plzni u Škoda Transportation. Montáž pak probíhala v petrohradském závodě Vagonmaš. Ze stanice Vasileostrovskaya se musíme ještě přepravit tři zastávky tramvaje číslo 6. Na tramvaj nám rovněž platí naše petrohradská karta. Špatně se orientuji v mapě a sedneme do tramvaje, která jede opačným směrem.
Petrohrad - Katedrála sv. Kateřiny
Petrohrad - Petrohradské tramvajová doprava
Musíme tak na následné zastávce vystoupit a jet zpátky. Poté musíme jít ještě asi 500 metrů pěšky k našemu hostelu Islander, kde nemůžeme klasicky najít vchod. Ještě že mám datovou sim kartu a vchod nacházíme podle fotek na bookingu. Ve vchodě nesmí chybět tradiční pancéřované dveře.
Petrohrad - Vstup do hostelu Islander na tradiční ruský způsob
V hostelu nás zaregistrují. Chtějí tady dokonce znát i kontaktní telefonní číslo. Poté jsme provedeni po hostelu. Nemile překvapí informace, že zde nedělají snídaně, přestože na bookingu je psáno, že pro členy Genius je snídaně zdarma. Dalším překvapením je velikost pokoje, do kterého se sotva vleze postel skříň a noční stolek, to je vše.
Kolem páté odpolední vybalíme věci, a ještě se narychlo skočíme podívat do centra Petrohradu. Ještě pořádně neznámé, jak to zde funguje, a proto se vracíme stejnou cestou, jak jsme sem přijeli, tudíž tramvají číslo 6 a pak metrem na zastávku Něvský prospekt. Ten, jak název napovídá se nachází na Něvském prospektu, což je 5 km dlouhá třída, na které se vine šesti proudová silnice. Taky jsou zde nekonečné davy lidí, které snesou srovnání s Oxford Street v Londýně. Jdeme Něvským prospektem. První, co nás zaujme, je prodejna matrjošek. A v ní koš s ručně malovanými matrijoškami, začínající od 200 Rublů. Teď je ještě kupovat nebudeme a necháme to až na poslední den, kdy se sem určitě vrátíme. Pokračujeme Něvským prospektem dál a vyfotíme si katedrálu Sv. Marie Kazaňské.
Petrohrad - Něvský prospekt
Petrohrad - Katedrála Sv. Marie Kazaňské
Nyní je tak akorát čas, jít se navečeřet. Cestou jsme si všimli řetězce Stolovaji No. 1, tak jsme se rozhodli, že jí zajdeme vyzkoušet. Petrohradská Stolovaja No. 1 má tu nevýhodu, že v ní jako jedné z mála neberou kreditní karty. I takhle pozdě večer je tam docela hodně lidí. Dávám si nějaký lokální salát, u kterého bohužel zjistím, že je z ryb. Dále si dávám nějaký vývar, protože Boršč dnes nevedli a Kyjevský kotlet s opékanými bramborami. Cena příjemných 250 Rublů. Žanet si dává řízek a taky omylem rybí salát. Nutno dodat, že ani jeden ryby nemusíme :D.
Petrohrad - První ruská večeře
Po večeři pokračujeme podél vodního kanálu k chrámu Kristova vzkříšení.
Petrohrad - Chrám Kristova vzkříšení
Poté se vracíme na metro a jedeme domů. Petrohradské metro má tu nevýhodu, že je strašně hluboko a cesta dolů na stanici trvá strašně dlouho. 5 minut jedete jen dolů do podzemí, pak dalších 5 minut jednu zastávku a poté zase 5 minut jedete nahoru. V centru to není moc efektivní dopravní prostředek. Na druhou stranu trolejbusy a autobusy jsou zase věčně zasekané v zácpách, které jsou na Něvském prospektu na denním pořádku.
Petrohrad - Chrám Kristova vzkříšení
Vystoupíme z metra a tramvají číslo 6 dojedeme na naši zastávku. V blízkých potravinách si nakoupíme něco ke snídani a chipsy na večer. Vodku dnes nekupuji, protože mám ještě lehkou kocovinu ze včerejšího večírku. Potom jdeme na pokoj, kde zbytek večera trávíme pojídáním chipsů a poslechem ruského hard bassu.
Petrohrad - Do hluboké díry
Nepříjemným zjištěním je, že jediná zásuvka v našem pokoji není funkční, a proto musíme nabíjet vše na chodbě. Kolem půlnoci jdeme spát. Zítra si projdeme první část centra Petrohradu.
