Rusko 12 - Krasnojarsk

29.7.2019 Rusko

Naši další zastávkou na Transibiřské magistrále je město Krasnojarsk ležící na veletoku řeky Jenisej.

Krasnojarská přehrada (foto Žanet)

Do cíle dorážíme na čas před devátou. Už při východ z nádraží jsem mile překvapen všude okolo města se tyčí zelené kopce. Přesně takhle nějak jsme si původně představoval Jekatěrinburg.

Krasnojarsk - Nádraží (foto Žanet)

Hostel Vozduh máme kousek od nádraží, tak jdeme vyzkoušet, zda nám uschovají batohy. Narážíme na ochotného recepčního, který umí skvěle anglicky (na Rusko vzácnost). Díky toho od něho získáme informaci, jak se dostat na hlavní bod dnešního dne Krasnojarskou přehradu. První zmínku o ní mám z video dokumentu, kdy se i zdálo, že hlavní hrdinové tam cestují dosti krkolomným způsobem a přišlo mi, že dostat se k ní bude docela oříšek. Naštěstí půl roku před námi se tam vydal Roman Herda a z jeho cestopisu mi bylo zřejmé, že to zase tak komplikované nebude o tom ale později. My ještě pokračujeme v rozpravě s recepčním. Ten nám vypráví, jak jeho žena navštívila Prahu a poznala jaký je rozdíl mezi údajnou ruskou propagandou a realitou. Kdy v Rusku se údajně hlásá, že evropská města jsou špinavá a v Rusku je pořádek. Dotyčná po návštěvě Prahy zjistila, že to je naopak.

Po rozhovoru a zabalení si nejdůležitějších věcí se vydáváme na cestu. Bohužel z našeho břehu do Divnogorsku, v jehož blízkosti se přehrada nachází, nejede žádný přímý autobus/maršrutka. Jede jen električka, ale dle aplikace RZD ne nijak často. Proto se musíme autobusem dostat na druhý břeh řeky Jenisej (cena 26 Rublů a platí se u průvodčího). Spoj jsem našel na 2Gis.Vystupujme na zastávce Predmostnaja ploščad, která je hned za mostem a nelze ji minout, protože se nachází na obřím kruhovém objezdu. Zde musíme přejít na takové malé, a hlavně nenápadné autobusové nádraží, kde přesedneme na maršrutku číslo 106. Nádraží se nachází severovýchodně od kruhového objezdu za prodejními stánky. Odjezdové místo jsme nemohli najít, a nakonec jsme se ptali v pokladně, kde nás správně odkázali. Lístky se prodávají u pokladní pří nástupu do autobusu. Jedna jízda stála kolem 80 rublů.

Krasnojarsk - Kruhový objezd na Predmostnaja ploščad(foto Žanet)

Krasnojarsk - Za obchůdky se nachází autobusové nádraží do Divnogorsku (foto Žanet)

Krasnojarsk - V maršrutce směr Divnogorsk (foto Žanet)

Dostat se do Divnogorsku je ta jednodušší část. Bohužel přehrada je z města ještě několik kilometrů vzdálená a veřejná doprava tam nejede. Je možno vzít taxi nebo tam dojít prašnou cestou pěšky. Když tam byl Roman Herda, tak ho tam i zpět odvezl taxikář za 500 Rublů. To se mi zdálo přemrštěné a nechtěl jsem se s tím smířit. Proto mě v mašrutce napadlo vyzkoušet aplikaci Jandex, která je tady na východě populární (je to něco na způsob Boltu nebo Liftaga). V Mašrutce jsem si teda naistaloval aplikaci a po výstupu z maršrutky jsem ji vyzkoušel. Do pěti minut u nás byl taxík s předem známou cenou za jízdu k přehradě 76 Rublů (za tuhle cenu se to ani nevyplatilo jít pěšky).

Hlavní silnice k areálu přehrady (foto Žanet)

Jsme vyhozeni u mostu u řeky a u příjezdové cesty k přehradě. Nejprve jdeme chybně po zmíněné příjezdové asfaltové cestě. Jenže po ní dojdeme jen k areálu přehrady, ze kterého není nic vidět. Hrdinové mnou mnohokrát zmiňovaného filmu se vyšplhali někde nad kopec nad areál. My jsme se vrátili na začátek a pomocí lesní cesty jsme k přehradě, jenž je vyobrazena na již poměrně vzácné deseti rublové bankovce, po břehu řeky. Je pěkné počasí, tak zde chvíli relaxujeme. Je zajímavé, jak je proud v řece silný a rychlý. Asi i z toho důvodu je při výkonu 6000 MW tato vodní elektrárna 6x výkonější než náš Temelín.

Lesní stezka ke břehu řeky (foto Žanet)

Česká stopa (foto Žanet)

Krasnojarská přehrada (foto Žanet)

Krasnojarská přehrada (foto Žanet)

Vracíme se zpátky, a ještě přehradu vyfotografujeme z nedalekého mostu. Tím máme splněno a začínám v Jandex aplikaci shánět odvoz zpět. Jenže ani na třetí pokus se žádný odvoz poblíž nenajde. Nezbývá nám nic jiného než jít pěšky. Když jsme trochu blíže k městu zkouším štěstí znova a tentokráte úspěšně. Díky toho jsme opět za 76 Rublů odvezení k autobusovému nádraží, kde už se plní maršrutka číslo 106 směr Krasnojarsk.

Divnogorsk - autobusové nádraží (foto Žanet)

Divnogorsk - Maršrutka do Krasnojarsku

V Krasnojarsku si zajdeme rovnou na oběd do Stolovaji Sjem Slona, kterých je zde několik. Dnes jsem ovšem neměl šťastnou ruku, protože jsem si dal karbanátek, který byl z ryb.

Krasnojarsk - Oběd

Krasnojarsk - Lenin na stráži

Před pátou se objevujeme na hostelu. Bohužel se vyměnili recepční a naše nová už neumí moc anglicky. Vtipný byl okamžik, kdy do překladače říká v ruštině, že drobné nám vrátí až zítra. Ze začátku jsem nechápal proč to říká mobilu rusky, pak, jak nám ukázala displej, jsem pochopil, že si to nechávala přeložit. Nicméně už z ruštiny jsme věděli o co jde. Hostel se na recepci chlubil známkou 8,5. Aktuálně měl 8 a já ho považuji po Kazani za druhý nejhorší. Na celé patro byl jeden ne zrovna čistý záchod, kde navíc bylo jediné umyvadlo. Dále zde byl jeden sprchový kout, a ne zrovna čistotou oplývající kuchyně. Naštěstí to zde bylo jen na jedno přespání a nic více. Dáváme oddych, a přitom mi dojde, že jsme již nějakou dobu v Asii, a ještě jsme neměli ramen. Proto dnes dáváme stolovajim vale a před osmou se vydáváme hledat japonskou restaurci. Cestou to ještě vezmeme přes Centrální park, kde se nachází i dětská železnice, která už v tuto pozdní dobu nejezdila.

Krasnojarsk - Centralnyj park (foto Žanet)

Jídlo jsme nakonec realizovali v kafe Yoshi, kde kromě výborného ramenu jsme si ještě objednali kuřecí kung pao a Černihivké (ukrajinské) pivo. Celá tato sranda za krásných 1500 Rublů (naše nejdražší jídlo v Rusku).

Krasnojarsk - Asijské hody

Po večeři jsme se ještě rozhodli projít po městě. Nejdříve se jdeme podívat na noční Jenisej z Komunálního mostu.

Noční Krasnojarsk (foto Žanet)

Poté se chceme vydat ke kapli Paraskeva Pyatnitsa, která je vyobrazena na druhé straně již zmiňované deseti rublové bankovky. Přestože to vypadá, že je poměrně blízko, tak nakonec to byla docela dlouhá procházka s neúspěšným koncem. Kaple se nachází na kopci a v té tmě již nebylo vidět kudy vedou na mapách vyznačené stezky. Tím pádem jsme to pod vrcholem vzdali. Po neúspěšné výpravě se tedy vracíme na hostel a po několika locích vodky z levného supermarketu Magnet úspěšně usínáme. Zítra nás čeká národní park Štolby.

Užitečné odkazy:

Mapy 2GIS
Stránky Ruských železnic
Krasnojarsk na Wikitravel
Krasnojarsk od Romana Herdy
Hostel Vozduh