Dnešní den nás čeká Jekatěrinburg, poslední evropské město, které už ovšem leží v Asii, ale je to město, kde se psaly novodobé ruské dějiny, do kterých zasáhli i českoslovenští legionáři.
Jekatěrinburg - Mrakodrapy u přehrady Gorodskoj prud (foto Žanet)
Díky časovému posuvu máme výhodný příjezd. Deset hodin ranních moskevského času se šmahem mění na dvanáct hodin místního času, což značí, že můžeme jít rovnou na hostel, kde máme check-in od jedné. Jekatěrinburg je srdce Uralu. Pod tím jsem si představoval horami obklopené město. Místo toho jsme se ocitli v naprosté rovině, kde o kopeček ani nezavadíte. Město nás uvítalo slunečným počasím (poprvé, hurá) a mírným oparem, který jsme přisuzovali lesním požárům, o kterých se v českých médiích tak směle a často rozepisovalo. Ve skutečnosti jsme za celou dobu naší cesty nenarazili ani na jediný plamen.
Nádraží v Jekatěrinburgu (foto Žanet)
Story hostel máme hned vedle ředitelství RŽD. Před hostelem se nachází bronzová plastika zobrazující vývoj ruských železnic od začátku stavby Transsibiřské magistrály až po dnešní moderní jednotky typu Sapsan a Lastočka.
Jekatěrinburg - Plastika zobrazující vývoj ruských železnic (foto Žanet)
Story hostel byl to nejlepší na co jsme v Rusku narazili. Čistý pokoj, čisté záchody a koupelny, vybavená kuchyň a všeobecná pohoda. Do města se hned nevydáváme. Náhodně kontroluji appku RŽD, zda se neuvolnily nějaké místa z Irkutsku do Vladivostoku a hle štěstí se na nás usmálo. Dvě volná podélná místa. Sice u záchodu, ale lepší, než co jsme měli doposud. Navíc ve výhodnější čas, kdy z Irkutsku vlak vyráží v osm ráno a do Vladivostoku dorazí kolem poledne místo původních šesti ráno. Jdu tedy nakupovat. Úspěšně nakoupeno. Ale při zpětné kontrole vidím, že jsem u sebe prohodil jméno a příjmení. A jelikož se na jízdence zobrazuje jen příjmení a jméno prvním písmenem, tak bylo jasné, že mám problém. Nedá se nic dělat riskovat to nebudu. Dávám storno a připravuji se o 70 Rublů, což je poplatek za zrušení elektronické jízdenky. Na druhý pokus kupuji úspěšně. Poté vracím i původní jízdenky. Peníze jsem měl na Revolut kartě do dvou dní. Ven se dostáváme až před pátou. Směřujeme rovnou k přehradě Gorodskoj prud na řece Iset, kde se nám naskytne pohled na moderní výškové budovy.
Jekatěrinburg - Přehrada Gorodskoj prud na řece Iset(foto Žanet)
Jdeme po březích přehrady a dostaneme se k budově kina Kosmos. Jen tak ze srandy jsem se šli podívat, co hrají a zjistili jsme, že lístek stojí jen 150 Rublů, tedy nějakých 50 Kč. Padá rozhodnutí, že půjdeme večer do kina. V plánu je něco z Ruské produkce. Film Anna se nám jeví jako ideální kandidát (na pokoji po průzkumu zjišťujeme, že to je Francouzko, Americký film :D).
Jekatěrinburg - Kino Kosmos (foto Žanet)
Lístky koupeny a změna plánů nasnadě, protože abychom stihli film, tak už nestihneme nic moc z města. Jdeme se tedy ještě podívat ke chrámu Na krvi, který byl postaven na místě, kde byla Bolševiky zavražděná carská rodina z obavy z toho, aby je postupující československé legionářské jednotky neosvobodily.
Jekatěrinburg - Chrám Na krvi (foto Žanet)
Před filmem je potřeba ještě povečeřet. 2GIS mi ukazuje otevřené stolovaji až u nádraží. K přesunu používáme metro. Platba je možná kartou. Jelikož do stolovaji dorážíme po sedmé hodiny, tak stíháme večerní doprodejovou skidku (slevu), kdy guláš, vývar a salát vyjdou na 70 Kč.
Po večeři se jdeme převléct na pokoj a vyrážíme do kina. Jsem plný očekávání kolik z toho budu mít, když je to kompletně v ruštině, ale nakonec jsem mile překvapen a o čem film byl jsem v pohodě pochopil. Po filmu se už jen projdeme večerní promenádou a poté jdeme spát.
